SLOKA 17

Někdo může namítat, že když byl Dakṣa tak vzdělaný, bohatý a odříkavý a měl tak vznešený původ, jak se mohl na někoho tak zlobit? Odpovědí je, že má-li tyto výsady (dobré vzdělání, vznešený původ, krásu a bohatství) nedopatřením někdo, kdo je na ně pyšný, výsledek je neblahý. Mléko je dobré, ale když se ho dotkne závistivý had, začne být jedovaté. Hmotné přednosti, jako je vzdělání, bohatství, krása a dobrý původ, jsou nepochybně pěkné, ale pokud zdobí zlomyslného člověka, mají opačné účinky. Cāṇakya Paṇḍita říká, že had, který má na hlavě drahokam, není o nic méně nebezpečný, protože je to stále had. Hadi přirozeně závidí jiným živým bytostem, včetně těch, které jsou nevinné. Had uštkne i tvora, který mu nijak neublížil, protože útočit na nevinné bytosti je jeho povahou. Dakṣa měl mnoho hmotných předností, ale byl na ně pyšný a navíc byl nesmírně závistivý, a tím byly všechny jeho vlastnosti znečištěné. Pro někoho, kdo usiluje o pokrok v duchovním vědomí, vědomí Kṛṣṇy, je proto vlastnictví takového hmotného bohatství někdy škodlivé. Když se Kuntīdevī modlila ke Kṛṣṇovi, oslovila Jej jako akiñcana-gocaru — osobnost, která je snadno dostupná pro ty, kdo pozbyli všeho hmotného jmění. Být ve špatné hmotné situaci je pro pokrok ve vědomí Kṛṣṇy výhodou; je-li si však člověk vědom svého věčného vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, může využít všech svých hmotných předností, jako je vysoké vzdělání, krása a vznešený původ, ve službě Pánu. Potom budou tyto jeho přednosti slavné. Bez vědomí Kṛṣṇy je veškeré hmotné jmění nula. Stojí-li však tato nula vedle Nejvyšší Jedničky, její hodnota se okamžitě zvýší na deset. Bez Nejvyšší Jedničky zůstane nula vždy nulou — i když je za sebou sto nul, jejich hodnota je stále nulová. Dokud se hmotné vlastnictví nepoužívá ve vědomí Kṛṣṇy, způsobuje pouze chaos a degraduje svého vlastníka.