SLOKA 5-7
tad upaśrutya nabhasi
khe-carāṇāṁ prajalpatām
satī dākṣāyaṇī devī
pitṛ-yajña-mahotsavam
vrajantīḥ sarvato digbhya
upadeva-vara-striyaḥ
vimāna-yānāḥ sa-preṣṭhā
niṣka-kaṇṭhīḥ suvāsasaḥ
dṛṣṭvā sva-nilayābhyāśe
lolākṣīr mṛṣṭa-kuṇḍalāḥ
patiṁ bhūta-patiṁ devam
autsukyād abhyabhāṣata
tat—potom; upaśrutya—slyšela; nabhasi—v nebi; khe-carāṇām—těch, kteří létají vzduchem (Gandharvů); prajalpatām—rozhovory; satī—Satī; dākṣāyaṇī—dcera Dakṣi; devī—manželka Śivy; pitṛ-yajña-mahā-utsavam—velká obětní slavnost, kterou vykonával její otec; vrajantīḥ—ubíraly se; sarvataḥ—ze všech; digbhyaḥ—směrů; upadeva-vara-striyaḥ—půvabné manželky polobohů; vimāna-yānāḥ—ve svých letadlech; sa-preṣṭhāḥ—se svými manžely; niṣka-kaṇṭhīḥ—měly pěkné náhrdelníky s medailóny; su-vāsasaḥ—oděné v krásných šatech; dṛṣṭvā—viděla; sva-nilaya-abhyāśe — poblíž svého sídla; lola-akṣīḥ—s nádhernýma, zářícíma očima; mṛṣṭa-kuṇḍalāḥ—pěkné náušnice; patim—její manžel; bhūta-patim—vládce bhūtů; devam—polobůh; autsukyāt—velice rozrušena; abhyabhāṣata — pravila.
Satī, počestná dcera Dakṣi, slyšela, jak nebeské bytosti létající po obloze rozmlouvají o velké oběti, kterou pořádal její otec. Když viděla, jak se ze všech stran kolem jejího sídla k oběti ubírají půvabné manželky nebeských obyvatel, se zářícíma očima, oděné v krásných šatech a ozdobené náušnicemi a náhrdelníky s medailóny, velice rozrušena přistoupila ke svému manželovi, vládci bhūtů, a takto k němu promluvila.
Ukazuje se, že sídlo Pána Śivy se nachází mimo tuto planetu, v jiných oblastech vesmíru. Jak jinak by Satī mohla vidět letadla blížící se z různých směrů k naší planetě a slyšet rozhovory cestujících o tom, že Dakṣa pořádá velkou oběť? Satī je zde uvedena jako Dākṣāyaṇī, neboť byla Dakṣovou dcerou. Slovo upadeva-vara se vztahuje na nižší polobohy — Gandharvy, Kinnary a Uragy, což nejsou přímo polobozi, ale bytosti na úrovni mezi polobohy a lidmi. I oni přilétali v letadlech. Slovo sva-nilayābhyāśe naznačuje, že její sídlo míjeli v těsné blízkosti. Jsou zde velmi pěkně popsány šaty a tělesné rysy manželek nebeských obyvatel. Oči jim těkaly z místa na místo a jejich náušnice a šperky se třpytily a leskly. Měly na sobě ty nejhezčí šaty a náhrdelníky s neobyčejnými medailóny. Každá měla po boku svého manžela. Vypadaly tak nádherně, že Satī, Dākṣāyaṇī, se také toužila obléci do krásných šatů a vydat se se svým manželem k oběti. Ženy mají od přírody takové sklony.