SLOKA 8
saty uvāca
prajāpates te śvaśurasya sāmprataṁ
niryāpito yajña-mahotsavaḥ kila
vayaṁ ca tatrābhisarāma vāma te
yady arthitāmī vibudhā vrajanti hi
satī uvāca—Satī řekla; prajāpateḥ—Dakṣi; te—tvůj; śvaśurasya—tvého tchána; sāmpratam—dnes; niryāpitaḥ—začala; yajña-mahā-utsavaḥ—velká oběť; kila—jistě; vayam—my; ca—a; tatra—tam; abhisarāma — můžeme jít; vāma—ó můj drahý Pane Śivo; te—tvé; yadi—jestliže; arthitā—přání; amī—tito; vibudhāḥ—polobozi; vrajanti—jdou; hi—protože.
Satī řekla: Můj drahý Pane Śivo, tvůj tchán nyní vykonává velkou oběť a všichni polobozi tam jdou na jeho pozvání. Je-li to tvé přání, můžeme tam také jít.
Satī věděla o napjaté situaci, která panovala mezi jejím otcem a jejím mužem. Nicméně Pánu Śivovi, svému manželovi, dala najevo, že chce také jít, neboť oběť se konala v jejím otcovském domě a ubíralo se na ni mnoho polobohů. Nemohla však přímo vyjádřit svoji vůli, a proto svému manželovi řekla, že jestli si přeje jít, mohla by ho doprovázet. Svou touhu tedy manželovi předložila se vší zdvořilostí.