SLOKA 2
kiṁ bārhaspatyeha paratra vātha
kaivalya-nātha-priya-pārśva-vartinaḥ
āsādya devaṁ giriśaṁ yadṛcchayā
prāpuḥ paraṁ nūnam atha pracetasaḥ
kim—co; bārhaspatya—ó žáku Bṛhaspatiho; iha—zde; paratra—na různých planetách; vā—nebo; atha—takto; kaivalya-nātha—dárci osvobození; priya—drahý; pārśva-vartinaḥ—s nímž přišli do styku; āsādya — poté, co potkali; devam—velkého poloboha; giri-śam—pána hory Kailās; yadṛcchayā—řízením prozřetelnosti; prāpuḥ—získali; param—Nejvyššího; nūnam—jistě; atha—proto; pracetasaḥ—Barhiṣatovi synové.
Můj milý Bārhaspatyo, co získali synové krále Barhiṣata, známí jako Pracetové, po setkání s Pánem Śivou, který je velice drahý Nejvyššímu Pánu, dárci osvobození? Jistě dospěli do duchovního světa, ale co kromě toho získali zde v hmotném světě, v tomto či v příštích životech?
V tomto či příštím životě, na této či jiné planetě je možné získat veškeré hmotné štěstí. Živá bytost bloudí po hmotném vesmíru v mnoha životních druzích a po mnoha planetárních soustavách. Neštěstí a štěstí obdržené v tomto životě se nazývá iha, zatímco neštěstí a štěstí obdržené v příštím životě se nazývá paratra.
Pán Mahādeva (Śiva) je jedním z mocných polobohů hmotného světa. Jeho požehnání, která dává obyčejným lidem, obvykle přinášejí hmotné blaho. Podléhá mu Durgā, vládnoucí božstvo tohoto hmotného světa, a Pán Mahādeva, Giriśa, tedy může kohokoliv obdarovat jakýmkoliv hmotným štěstím. Lidé se obvykle rádi stávají oddanými Pána Giriśi, aby získali hmotné štěstí, ale Pracetové se s Pánem Mahādevou setkali řízením prozřetelnosti. Pán Mahādeva jim dal pokyn, aby uctívali Nejvyšší Osobnost Božství, a sám přednesl modlitbu. Jak je uvedeno v minulém verši (rudra-gītena), pouhým zpěvem modlitby, kterou přednesl Pán Śiva Viṣṇuovi, se Pracetové přemístili do duchovního světa. Oddaní si někdy přejí také okusit hmotného štěstí, a proto před tím, než vstoupí do duchovního světa, dostávají řízením Nejvyšší Osobnosti Božství příležitost užívat si v hmotném světě. Někdy jsou přemístěni na nebeské planety—Janaloku, Maharloku, Tapoloku, Siddhaloku a podobně. Čistý oddaný však nikdy o žádné hmotné štěstí neusiluje, a proto je přemístěn přímo na Vaikuṇṭhaloku, která je zde označena slovem param. V tomto verši se Vidura ptá Maitreyi, žáka Bṛhaspatiho, co všechno Pracetové získali.