SLOKA 27
tāra-hema-mahāratna-
vimāna-śata-saṅkulām
juṣṭāṁ puṇyajana-strībhir
yathā khaṁ sataḍid-ghanam
tāra-hema—z perel a zlata; mahā-ratna—drahocenné šperky; vimāna — letadel; śata—stovkami; saṅkulām—zaplněné; juṣṭām—obsazené, užívané; puṇyajana-strībhiḥ—manželkami Yakṣů; yathā—jako; kham—nebe; sa-taḍit-ghanam—s blesky a mraky.
Letadla nebeských obyvatel jsou posázená perlami, zlatem a mnoha drahocennými šperky. Samotní obyvatelé nebeských planet se podobají mrakům na obloze, jež zdobí občasné blesky.
Letadla, o kterých je zde řeč, se liší od nám známých letadel. Śrīmad-Bhāgavatam a ostatní védské texty na mnoha místech popisují vimāny, což znamená doslova “letadla”. Na různých planetách existují jejich různé typy. Na “hrubohmotné” Zemi jsou letadla poháněná motorem, ale na jiných planetách jsou poháněná mantrami. Slouží zvláště k požitku nebeských bytostí, které jimi létají z jedné planety na druhou. Na jiných planetách, zvaných Siddhaloky, mají obyvatelé schopnost cestovat z jedné planety na druhou i bez letadel. Krásná letadla obyvatel vyšších planet jsou zde přirovnána k nebi, po kterém létají, jejich cestující k oblakům a překrásné dívky, manželky nebeských obyvatel, k bleskům. Pohled na letadla a jejich cestující, kteří přišli navštívit Kailās z vyšších planet, byl velice příjemný.