SLOKA 34
ṛṣaya ūcuḥ
ananvitaṁ te bhagavan viceṣṭitaṁ
yad ātmanā carasi hi karma nājyase
vibhūtaye yata upasedur īśvarīṁ
na manyate svayam anuvartatīṁ bhavān
ṛṣayaḥ—mudrci; ūcuḥ—modlili se; ananvitam—úžasné; te—Tvoje; bhagavan—ó vlastníku veškerého bohatství; viceṣṭitam—činnosti; yat — které; ātmanā—Svými energiemi; carasi—vykonáváš; hi—jistě; karma — k těmto činnostem; na ajyase—nejsi poután; vibhūtaye—pro její milost; yataḥ—od koho; upaseduḥ—uctívaná; īśvarīm—Lakṣmī, bohyně štěstí; na manyate—nelpíš; svayam—Ty Sám; anuvartatīm—na Své poslušné služebnici (Lakṣmī); bhavān—Ty, Vznešený.
Mudrci se modlili: Drahý Pane, Tvé činnosti jsou nekonečně úžasné. Přestože všechno tvoříš Svými různými energiemi, tyto činnosti Tě vůbec nepoutají. Nelpíš ani na bohyni štěstí, kterou i velcí polobozi, jako je Brahmā, uctívají a modlí se o její přízeň.
V Bhagavad-gītě je řečeno, že Pán Své úžasné činnosti nevykonává proto, že by z nich chtěl něco vytěžit, ani proto, že by je musel vykonávat. Občas jedná, aby dal lidstvu správný příklad, a tyto činnosti jsou úžasné. Pán není k ničemu připoutaný. Na māṁ karmāṇi limpanti—ačkoliv jedná úžasně, na ničem nelpí (Bg. 4.14). Je soběstačný. Je zde dán také příklad, že Lakṣmī, bohyně štěstí, Mu neustále slouží, ale On na ní přesto nelpí. I velcí polobozi, jako je Brahmā, uctívají bohyni štěstí, aby získali její přízeň. Pána však uctívají stovky a tisíce bohyní štěstí, a On přesto nelpí ani na jediné z nich. Velcí mudrci zvláště upozorňují na tuto jedinečnost Pánova vznešeného transcendentálního postavení. Pán není jako obyčejná živá bytost, která je připoutaná k výsledkům svých zbožných činností.