Tato kapitola popisuje, jak si král Priyavrata užíval královského bohatství a majestátu a poté se navrátil k dokonalému poznání. Král Priyavrata byl původně odpoutaný od světského bohatství, ale později přilnul ke svému království. Nakonec se však od hmotného požitku znovu odpoutal, a tak dosáhl osvobození. Král Parīkṣit žasl, když to slyšel, ale také ho zmátlo, jak oddaný, který nijak nelpěl na hmotném požitku, na něm mohl později ulpět. S údivem se proto otázal Śukadeva Gosvāmīho.