SLOKA 11
śrī-bhagavān uvāca
nibodha tātedam ṛtaṁ bravīmi
māsūyituṁ devam arhasy aprameyam
vayaṁ bhavas te tata eṣa maharṣir
vahāma sarve vivaśā yasya diṣṭam
śrī-bhagavān uvāca—Pán Brahmā, svrchovaná osoba, řekl; nibodha—prosím pozorně poslouchej; tāta—můj milý synu; idam—toto; ṛtam — pravdivé; bravīmi—říkám; mā—ne; asūyitum—být závistivý vůči; devam—Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství; arhasi—měl bys; aprameyam—který je mimo dosah experimentálního poznání; vayam—my; bhavaḥ—Pán Śiva; te—tvůj; tataḥ—otec; eṣaḥ—tento; mahā-ṛṣiḥ—Nārada; vahāmaḥ—vykonáváme; sarve—všichni; vivaśāḥ—nemůžeme se odchýlit; yasya—Jehož; diṣṭam—nařízení.
Pán Brahmā, svrchovaná osoba v tomto vesmíru, pravil: Můj milý Priyavrato, poslouchej prosím pozorně, co ti řeknu. Nebuď závistivý vůči Nejvyššímu Pánu, který přesahuje naše experimentální měřítka. My všichni, včetně Pána Śivy, tvého otce a velkého mudrce Mahārṣiho Nārady, musíme vykonávat Jeho nařízení a nemůžeme se od něho odchýlit.
Před Priyavratou stály čtyři z dvanácti velkých autorit na oddanou službu — samotný Pán Brahmā, jeho syn Nārada, Svāyambhuva Manu a Pán Śiva. Navíc je doprovázelo mnoho dalších uznávaných mudrců. Brahmā chtěl nejprve Priyavratu přesvědčit, že i když jsou všechny tyto velké osobnosti autoritami, nemohou neuposlechnout nařízení Nejvyššího Pána, Jehož tento verš označuje slovem deva, “vždy slavný”. Nic nemůže zmenšit moc, slávu a sílu Nejvyšší Osobnosti Božství. Īśopaniṣad Pána popisuje výrazem apāpa-viddha, což znamená, že Ho nikdy neovlivňuje nic, co je z hmotného hlediska hříšné. Podobně Śrīmad-Bhāgavatam označuje Nejvyššího Pána za tak mocného, že na Něho nepůsobí nic, co se nám zdá být odporné. Jeho postavení je někdy vysvětlováno na příkladu slunce, které ze země vysouší moč, ale nikdy se neznečistí. Nejvyšší Osobnost Božství nelze nikdy obvinit ze špatného jednání.
Když se Pán Brahmā vypravil přimět Priyavratu, aby přijal zodpovědnost za vládu nad vesmírem, neučinil tak z vlastního rozmaru — řídil se pokyny Nejvyššího Pána. Brahmā a další pravé autority rozhodně nikdy nedělají nic bez Jeho svolení. Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého. Na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno: tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye—Pán diktoval Brahmovi védské poznání do srdce. Čím více je živá bytost očištěná oddanou službou, tím více přichází do přímého styku s Nejvyšší Osobností Božství, jak potvrzuje Śrīmad Bhagavad-gītā:
teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te
“Těm, kteří jsou Mi neustále oddáni a s láskou Mě uctívají, dávám pochopení, s jehož pomocí ke Mně mohou dospět.” (Bg. 10.10) Pán Brahmā tedy nepřišel za Priyavratou z vlastního rozmaru; úkol přesvědčit Priyavratu dostal od Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, Jehož činnosti nelze pochopit pomocí hmotných smyslů, a Jenž je zde proto označen jako aprameya. Pán Brahmā tedy nejprve Priyavratovi doporučil, aby naslouchal jeho slovům pozorně a bez závisti.
Zde je naznačeno, proč je živá bytost nucena jednat určitým způsobem, přestože si přeje dělat něco jiného. Nikdo nemůže neuposlechnout nařízení Nejvyššího Pána; ani když se jedná o tak mocnou osobnost, jako je Pán Śiva, Pán Brahmā, Manu nebo velký mudrc Nārada. Všechny tyto autority jsou nepochybně velice mocné, ale přesto není v jejich moci neuposlechnout příkazů Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Brahmā za Priyavratou přišel na pokyn Nejvyššího Pána, a proto chtěl nejprve rozptýlit jakékoliv podezření, že by mohl jednat jako Priyavratův nepřítel. Brahmā se řídil příkazy Nejvyšší Osobnosti Božství, a pro Priyavratu tedy bylo prospěšné přijmout jeho pokyny, jak si Pán přál.