SLOKA 27
tasminn u ha vā upaśama-śīlāḥ paramarṣayaḥ sakala-jīva-nikāyāvāsasya bhagavato vāsudevasya bhītānāṁ śaraṇa-bhūtasya śrīmac-caraṇāravindāvirata-smaraṇāvigalita-parama-bhakti-yogānu-bhāvena paribhāvitāntar-hṛdayādhigate bhagavati sarveṣāṁ bhūtānām ātma-bhūte pratyag-ātmany evātmanas tādātmyam aviśeṣeṇa samīyuḥ.
tasmin—v onom paramahaṁsa-āśramu; u—jistě; ha—takto oslavovaní; vā—vskutku; upaśama-śīlāḥ—v životním stavu odříkání; parama-ṛṣayaḥ—velcí mudrci; sakala—všichni; jīva—živých bytostí; nikāya—celku; āvāsasya—sídlo; bhagavataḥ—Nejvyšší Osobnosti Božství; vāsudevasya—Pána Vāsudeva; bhītānām—těch, kdo se obávají hmotné existence; śaraṇa-bhūtasya—ten, kdo je jediným útočištěm; śrīmat—Nejvyšší Osobnosti Božství; caraṇa-aravinda—lotosové nohy; avirata—neustále; smaraṇa—vzpomínali; avigalita—neznečištění; parama—nejvyšší; bhakti-yoga—mystické oddané služby; anubhāvena—silou; paribhāvita—očištění; antaḥ—uvnitř; hṛdaya—srdce; adhigate—vnímali; bhagavati—Nejvyšší Osobnost Božství; sarveṣām—všech; bhūtānām—živých bytostí; ātma-bhūte—nacházející se v těle; pratyak—přímo; ātmani—se Svrchovanou Nadduší; eva—jistě; ātmanaḥ—vlastního já; tādātmyam—kvalitativní rovnost; aviśeṣeṇa—bez rozdílů; samīyuḥ—realizovali.
Když takto všichni tři od začátku života setrvávali ve stavu odříkání, zcela ovládli činnosti svých smyslů, a tak se stali velkými světci. Neustále soustředili mysl na lotosové nohy Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který je sídlem veškerých živých bytostí, díky čemuž je oslavován jako Vāsudeva. Pán Vāsudeva je jediným útočištěm těch, kdo se skutečně obávají hmotné existence. Neustálými myšlenkami na Jeho lotosové nohy tito tři synové Mahārāje Priyavraty pokročili v čisté oddané službě. Díky síle své oddané služby mohli přímo vnímat Nejvyššího Pána, Jenž sídlí v srdci každé bytosti jako Nadduše, a realizovat, že mezi nimi a Jím neexistuje kvalitativní rozdíl.
Stupeň paramahaṁsa je nejvyšším stádiem života v odříkání. Sannyās, stav odříkání, má čtyři stupně: kuṭīcaka, bahūdaka, parivrājakācārya a paramahaṁsa. Védský systém je takový, že když člověk vstoupí do stavu odříkání, usadí se v chýši stranou své vesnice a vše, co potřebuje — především jídlo — dostává z domova. To se nazývá stupeň kuṭīcaka. Když sannyāsī dále pokročí, již z domova nic nepřijímá a obstarává si své potřeby (zvláště jídlo) na mnoha místech. Tento systém se nazývá mādhukarī, což doslova znamená “činnost čmeláků”. Sannyāsī má žebrat ode dveří ke dveřím, ale z žádného domu nepřijímat mnoho jídla, stejně jako čmeláci shromažďují med z mnoha květů — z každého trochu. Tento stupeň se nazývá bahūdaka. Když je sannyāsī ještě zkušenější, cestuje po celém světě, aby kázal slávu Pána Vāsudeva. Tehdy je označován jako parivrājakācārya. Na stupeň paramahaṁsy dospěje, když skončí se svou kazatelskou činností a usadí se na jednom místě s jediným cílem — rozvíjet duchovní život. Skutečný paramahaṁsa je ten, kdo zcela ovládá své smysly a zaměstnává se čistou službou Pánu. Tito tři synové Priyavraty — Kavi, Mahāvīra a Savana — se tedy nacházeli od samého počátku ve stádiu paramahaṁsa. Jejich smysly je nemohly rozrušit, neboť byly plně zapojeny do služby Pánu. Proto jsou zde tito tři bratři označeni jako upaśama-śīlāḥ. Upaśama znamená “zcela podmaněné”. Jelikož si zcela podmanili své smysly, rozumí se, že byli velkými mudrci a světci.
Poté, co si bratři podmanili smysly, soustředili mysl na lotosové nohy Vāsudeva, Pána Kṛṣṇy. Bhagavad-gītā (7.19) říká: vāsudevaḥ sarvam iti. Lotosové nohy Vāsudeva jsou vším. Pán Vāsudeva je zdrojem všech živých bytostí. Když je tento vesmírný projev zničen, všechny živé bytosti vstoupí do svrchovaného těla Pána Garbhodakaśāyī Viṣṇua, který splyne s tělem Mahā-Viṣṇua. Obě tyto viṣṇu-tattvy jsou vāsudeva-tattvy, a proto byli velcí mudrci Kavi, Mahāvīra a Savana neustále soustředěni na lotosové nohy Pána Vāsudeva, Kṛṣṇy. Tak pochopili, že Nadduší v srdci je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, a poznali, že jsou s Ním totožní. Celou tuto realizaci lze popsat tak, že pouhým vykonáváním čisté oddané služby může každý plně realizovat své vlastní já. Parama-bhakti-yoga, o které se hovoří v tomto verši, znamená, že živá bytost nemá díky své čisté oddané službě jiný zájem než sloužit Pánu. To popisuje Bhagavad-gītā: vāsudevaḥ sarvam iti. Prostřednictvím parama-bhakti-yogy — dosažením nejvyšší úrovně láskyplné služby — se živá bytost může přirozeně zbavit tělesného pojetí života a vidět Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář. To potvrzuje Brahma-saṁhitā:
premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena
santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti
yaṁ śyāmasundaram acintya-guṇa-svarūpaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
Pokročilý oddaný, který je označován slovem sat (“světec”), může vždy ve svém srdci vidět Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář. Kṛṣṇa, Śyāmasundara, se expanduje prostřednictvím Své úplné části, a tak Ho může oddaný neustále vidět ve svém srdci.