SLOKA 7
atha ha bhagavān ādi-deva etasya guṇa-visargasya paribṛṁhaṇānudhyāna-vyavasita-sakala-jagad-abhiprāya ātma-yonir akhila-nigama-nija-gaṇa-pariveṣṭitaḥ sva-bhavanād avatatāra.
atha—takto; ha—vskutku; bhagavān—nejmocnější; ādi-devaḥ—první polobůh; etasya—tohoto vesmíru; guṇa-visargasya—stvoření tří kvalit hmotné přírody; paribṛṁhaṇa—dobro; anudhyāna—který vždy myslí na; vyavasita—známý; sakala—celého; jagat—vesmíru; abhiprāyaḥ—jemuž je konečný smysl; ātma—Nejvyšší Já; yoniḥ—jehož zdrojem zrození; akhila—všemi; nigama—Vedami; nija-gaṇa—osobními společníky; pariveṣṭitaḥ—obklopený; sva-bhavanāt—ze svého sídla; avatatāra—sestoupil.
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: První stvořenou bytostí a nejmocnějším polobohem tohoto vesmíru je Pán Brahmā, který zodpovídá za rozvoj vesmírného dění. Jakožto zrozený přímo z Nejvyšší Osobnosti Božství věnuje své činnosti blahu celého vesmíru, neboť zná smysl vesmírného stvoření. Tento svrchovaně mocný Pán Brahmā opustil v doprovodu svých společníků a zosobněných Ved své sídlo v nejvyšším planetárním systému a sestoupil na místo, kde princ Priyavrata meditoval.
Pán Viṣṇu, Nejvyšší Já (ātmā), je zdrojem všeho, jak vysvětluje Vedānta-sūtra: janmādy asya yataḥ. Jelikož se Brahmā narodil přímo z Pána Viṣṇua, nazývá se ātma-yoni. Je nazýván také bhagavān, i když toto oslovení se obvykle vztahuje na Nejvyšší Osobnost Božství (Viṣṇua či Pána Kṛṣṇu). Velké osobnosti — například polobozi, jako je Pán Brahmā, Nārada či Pán Śiva — jsou někdy také oslovovány titulem bhagavān, protože uskutečňují záměry Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Brahmā se nazývá bhagavān, protože je druhotným stvořitelem tohoto vesmíru. Neustále myslí na to, jak zlepšit situaci podmíněných duší, které si do hmotného světa přicházejí užívat hmotných činností. Z toho důvodu šíří po celém vesmíru védské poznání, které poskytuje vedení každému.
Védské poznání se dělí na dvě části: pravṛtti-mārga a nivṛtti-mārga. Nivṛtti-mārga je cestou odmítání smyslového požitku a pravṛtti-mārga je cestou, která dává živým bytostem příležitost si užívat a zároveň je usměrňuje takovým způsobem, aby se mohly vrátit domů, zpátky k Bohu. Jelikož vládnout tomuto vesmíru je velká zodpovědnost, Brahmā musí v různých věcích přimět mnoho Manuů k tomu, aby se ujali péče o vesmírné dění. Pod každým Manuem vládnou různí králové, kteří také plní záměry Pána Brahmy. Z dřívějších popisů je zřejmé, že vesmíru vládl král Uttānapāda, otec Dhruvy Mahārāje, protože jeho starší bratr Priyavrata se hned od počátku života podroboval askezi. Všichni králové vesmíru až po Pracety byli tedy potomky Uttānapādy Mahārāje. Jelikož po Pracetech nebylo nikoho, kdo by se mohl ujmout vlády, Svāyambhuva Manu se odebral na horu Gandhamādana přivést zpět svého nejstaršího syna Priyavratu, který tam meditoval. Poprosil ho, aby vládl vesmíru, a když Priyavrata odmítl, sestoupil z nejvyšší planetární soustavy zvané Satyaloka Pán Brahmā, který ho požádal, aby toto nařízení přijal. Pán Brahmā nepřišel sám—doprovázeli ho další velcí mudrci, jako je Marīci, Ātreya a Vasiṣṭha. Aby přesvědčil Priyavratu, že musí následovat védské pokyny a přijmout zodpovědnost za vládu nad světem, přivedl s sebou také zosobněné Vedy, které ho neustále doprovázejí.
Významné slovo v tomto verši je sva-bhavanāt, které vyjadřuje, že Pán Brahmā sestoupil ze svého sídla. Každý polobůh má své vlastní sídlo. Má ho Indra, který je králem všech polobohů, Candra, jenž vládne Měsíci, i Sūrya, vládnoucí božstvo planety Slunce. Existuje mnoho miliónů polobohů a jejich domovy jsou hvězdy a planety. To potvrzuje Bhagavad-gītā: yānti deva-vratā devān — “Ti, kdo uctívají polobohy, dospějí na jejich rozličné planetární soustavy.” Sídlo Pána Brahmy, nejvyšší planetární systém, se nazývá Satyaloka nebo někdy také Brahmaloka. Název Brahmaloka se obvykle vztahuje na duchovní svět; sídlem Pána Brahmy je Satyaloka, ale jelikož tam žije Pán Brahmā, nazývá se někdy také Brahmaloka.