SLOKA 3
atha ta īśvara-vacaḥ sopālambham upākarṇyopāya-turīyāc chaṅkita-manasas taṁ vijñāpayāṁ babhūvuḥ.
atha—takto; te—oni (nosiči královských nosítek); īśvara-vacaḥ—slova svého pána, krále Rahūgaṇy; sa-upālambham—s pokáráním; upākarṇya—slyšeli; upāya—prostředky; turīyāt—z jedné čtvrtiny; śaṅkita-manasaḥ—jejichž mysl byla plná strachu; tam—jeho (krále); vijñāpayām babhūvuḥ—informovali.
Když nosiči slyšeli výhružná slova Mahārāje Rahūgaṇy, začali se velice obávat trestu a promluvili k němu následujícím způsobem.
Podle zásad politické vědy se král někdy snaží své podřízené uklidnit, někdy je trestá, někdy se jim vysmívá a někdy je odměňuje. Tímto způsobem král vládne svým podřízeným. Nosičům bylo jasné, že se Mahārāja Rahūgaṇa zlobí a chystá se je potrestat.