SLOKA 4
na vayaṁ nara-deva pramattā bhavan-niyamānupathāḥ sādhv eva vahāmaḥ. ayam adhunaiva niyukto ’pi na drutaṁ vrajati nānena saha voḍhum u ha vayaṁ pārayāma iti.
na—ne; vayam—my; nara-deva—ó bože mezi lidmi (král je považován za představitele deva, Nejvyšší Osobnosti Božství); pramattāḥ—nedbalí svých povinností; bhavat-niyama-anupathāḥ—kteří jsme vždy poslušní tvého rozkazu; sādhu—řádně; eva—jistě; vahāmaḥ—neseme; ayam—tento muž; adhunā—nedávno; eva—vskutku; niyuktaḥ—najatý, aby pracoval s námi; api—ačkoliv; na—ne; drutam—příliš rychle; vrajati — pracuje; na—ne; anena—ním; saha—s; voḍhum—nést; u ha—ó; vayam—my; pārayāmaḥ—můžeme; iti—takto.
Ó pane, prosím věz, že vykonávání svých povinností ani v nejmenším nezanedbáváme. Svědomitě neseme nosítka podle tvého přání, ale tento muž, kterého jsme nedávno přivedli, aby s námi pracoval, neumí chodit rychle. Nemůžeme s ním proto nosítka nést.
Ostatní nosiči byli śūdrové, zatímco Jaḍa Bharata byl nejen brāhmaṇa, člen vyšší třídy, ale také velký oddaný. Śūdrové nemají s ostatními živými bytostmi soucit, ale vaiṣṇava nemůže jednat jako śūdra. Jakmile jsou dáni dohromady śūdra a bráhmanský vaiṣṇava, nastane v plnění povinností nerovnováha. Śūdrové kráčeli s nosítky, aniž by mravencům na zemi věnovali sebemenší pozornost, ale Jaḍa Bharata nemohl jednat jako śūdra, a proto vznikly potíže.