SLOKA 6
aho kaṣṭaṁ bhrātar vyaktam uru-pariśrānto dīrgham adhvānam eka eva ūhivān suciraṁ nāti-pīvā na saṁhananāṅgo jarasā copadruto bhavān sakhe no evāpara ete saṅghaṭṭina iti bahu-vipralabdho ’py avidyayā racita-dravya-guṇa-karmāśaya-sva-carama-kalevare ’vastuni saṁsthāna-viśeṣe ’haṁ mamety anadhyāropita-mithyā-pratyayo brahma-bhūtas tūṣṇīṁ śibikāṁ pūrvavad uvāha.
aho — běda; kaṣṭam — jak je to těžké; bhrātaḥ — můj milý bratře; vyaktam — zřetelně; uru — velice; pariśrāntaḥ — unavený; dīrgham — dlouhou; adhvānam — cestu; ekaḥ — sám; eva — jistě; ūhivān — nesl jsi; su-ciram — po dlouhou dobu; na — ne; ati-pīvā — příliš silný a zdatný; na — ani; saṁhanana-aṅgaḥ — máš pevné, odolné tělo; jarasā — stářím; ca — také; upadrutaḥ — soužený; bhavān — ty; sakhe — můj příteli; no eva — jistě ne; apare — druzí; ete — všichni tito; saṅghaṭṭinaḥ — spolupracovníci; iti — takto; bahu — velice; vipralabdhaḥ — jízlivě kritizoval; api — ačkoliv; avidyayā — nevědomostí; racita — vytvořené; dravya-guṇa-karma-āśaya — v kombinaci hmotných prvků, hmotných vlastností a výsledků minulých činností a tužeb; sva-carama-kalevare — v těle, kterým hýbou jemnohmotné prvky (mysl, inteligence a ego); avastuni — k takovým hmotným věcem; saṁsthāna-viśeṣe — měl zvláštní sklon; aham mama — já a moje; iti — takto; anadhyāropita — nezasahoval; mithyā — falešná; pratyayaḥ — víra; brahma-bhūtaḥ — který byl seberealizovaný, na úrovni Brahmanu; tūṣṇīm — mlčel; śibikām — nosítka; pūrva-vat — jako předtím; uvāha — nesl.
Král Rahūgaṇa řekl Jaḍa Bharatovi: Jak je to těžké, můj milý bratře! Jsi jistě velice unavený, neboť již dlouhou dobu a dalekou cestu neseš tato nosítka sám, bez cizí pomoci. Kromě toho jsi již starý a máš velké potíže. Můj milý příteli, vidím, že tvé tělo není příliš odolné, a nejsi ani silný a zdatný. Což s tebou ostatní nosiči nespolupracují?
Takto ho král kritizoval jízlivými slovy, ale Jaḍa Bharata bez ohledu na kritiku nehodnotil situaci na základě tělesného pojetí. Věděl, že není toto tělo, neboť již dosáhl své duchovní totožnosti. Nebyl tlustý ani hubený a neměl nic společného s kusem hmoty, který je kombinací pěti hrubých a tří jemných prvků. S hmotným tělem a jeho dvěma rukama a nohama ho nic nepojilo, neboť již plně realizoval svou duchovní totožnost (ahaṁ brahmāsmi). Králova jízlivá kritika se ho proto nedotkla. Aniž by cokoliv řekl, nesl nosítka jako předtím.
Jaḍa Bharata byl zcela osvobozený. Nevšímal si ani toho, že se lupiči pokoušeli zabít jeho tělo — dobře věděl, že není tímto tělem. Nevadilo by mu ani, kdyby bylo tělo zabito, neboť byl plně přesvědčený o skutečnosti, kterou popisuje Bhagavad-gītā (2.20): na hanyate hanyamāne śarīre. Věděl, že nemůže být zabit, ani kdyby bylo zabito jeho tělo. Ačkoliv sám neprotestoval, Nejvyšší Pán v podobě Svého zástupce nemohl tolerovat nespravedlivost lupičů; proto byl Jaḍa Bharata milostí Kṛṣṇy zachráněn a lupiči byli zabiti. Také v tomto případě — když nesl krále — věděl, že není tímto tělem. Jeho tělo bylo velice silné, zdravé a plně schopné nést nosítka. Jelikož byl osvobozený od tělesného pojetí, králova jízlivá slova se ho vůbec nedotkla. Tělo živé bytosti je vytvořené podle její karmy a hmotná příroda dodává složky potřebné pro rozvoj určitého druhu těla. Duše, kterou tělo pokrývá, se liší od tělesné schránky; proto nic příznivého ani zlého pro tělo duši neovlivní. Vedy uvádějí: asaṅgo hy ayaṁ puruṣaḥ — duše není nikdy ovlivněná hmotnými změnami.