SLOKA 12
kṣetrajña etā manaso vibhūtīr
jīvasya māyā-racitasya nityāḥ
āvirhitāḥ kvāpi tirohitāś ca
śuddho vicaṣṭe hy aviśuddha-kartuḥ
kṣetra-jñaḥ—individuální duše; etāḥ—všechny tyto; manasaḥ—mysli; vibhūtīḥ—různé činnosti; jīvasya—živé bytosti; māyā-racitasya—stvořené vnější, hmotnou energií; nityāḥ—od nepaměti; āvirhitāḥ—někdy projevené; kvāpi—někde; tirohitāḥ ca—a neprojevené; śuddhaḥ—očištěná; vicaṣṭe—vidí to; hi—jistě; aviśuddha—neočištěného; kartuḥ—konatele.
V mysli individuální duše, která postrádá vědomí Kṛṣṇy, vytváří vnější energie mnoho nápadů a činností. Ty existují již od nepaměti. Někdy jsou projevené — ve stavu bdění a snění — ale během hlubokého spánku (nevědomí) či tranzu zmizí. Ten, kdo je osvobozený již v tomto životě (jīvan-mukta), to vše zřetelně vidí.
Bhagavad-gītā (13.3) uvádí: kṣetrajñaṁ cāpi māṁ viddhi sarva-kṣetreṣu bhārata. Existují dva druhy živých bytostí (kṣetrajña) — individuální a svrchovaná. Obyčejná živá bytost zná do určité míry své vlastní tělo, ale Nejvyšší, Paramātmā, zná situaci všech těl. Individuální živá bytost je lokalizovaná, a Nejvyšší, Paramātmā, je všeprostupující. V této sloce se slovo kṣetrajña vztahuje na obyčejnou živou bytost; nikoliv na svrchovanou. Obyčejná živá bytost může být dvojího druhu — nitya-baddha nebo nitya-mukta. Jedna je věčně podmíněná a druhá věčně osvobozená. Věčně osvobozené živé bytosti sídlí v duchovním světě (Vaikuṇṭha jagat) a do hmotného světa nikdy neklesají. Ty, které se nacházejí v hmotném světě, jsou podmíněné duše (nitya-baddha). Tyto podmíněné duše se mohou osvobodit ovládnutím mysli, neboť ta je příčinou podmíněného života. Jestliže je mysl vycvičená a duše není pod její vládou, živá bytost může být osvobozená dokonce i v tomto hmotném světě. Když je duše osvobozená, nazývá se jīvan-mukta. Jīvan-mukta ví, jak se stal podmíným, a proto se snaží očistit a vrátit domů, zpátky k Bohu. Věčně podmíněná duše je věčně podmíněná proto, že ji ovládá mysl. Podmíněný a osvobozený stav jsou přirovnány ke spánku (nevědomí) a bdění. Ti, kdo spí a jsou nevědomí, jsou věčně podmínění, ale ti, kdo jsou probuzení, chápou, že jsou věčně nedílnými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, a proto Mu i v tomto hmotném světě slouží. To potvrzuje Śrīla Rūpa Gosvāmī: īhā yasya harer dāsye. Začne-li někdo sloužit Kṛṣṇovi, je osvobozený, i když vypadá jako podmíněná duše v hmotném světě. Jīvan-muktaḥ sa ucyate. Je-li jeho jediným zájmem služba Kṛṣṇovi, má být považován za osvobozeného, ať už je v jakémkoliv postavení.