SLOKA 8
yadā kṣitāv eva carācarasya
vidāma niṣṭhāṁ prabhavaṁ ca nityam
tan nāmato ’nyad vyavahāra-mūlaṁ
nirūpyatāṁ sat-kriyayānumeyam
yadā—proto; kṣitau—do země; eva—jistě; cara-acarasya—různých těl, z nichž některá jsou pohyblivá a některá nehybná; vidāma—víme; niṣṭhām—zničení; prabhavam—objevení se; ca—a; nityam—pravidelně podle přírodních zákonů; tat—to; nāmataḥ—než jenom jako jména; anyat—jiná; vyavahāra-mūlam—příčina hmotných činností; nirūpyatām—nechť je zjištěna; sat-kriyayā—skutečným zaměstnáním; anumeyam — lze usoudit.
My všichni, kdo se nacházíme na povrchu Země, jsme živé bytosti v různých podobách. Někteří z nás se pohybují a někteří nikoliv. Všichni jsme projeveni, po nějaký čas zůstáváme a jsme zničeni, když se tělo opět smísí se zemí. Jsme jen různými proměnami země. Různá těla a schopnosti jsou pouhé proměny země, které existují jen jako jména, neboť vše vyrůstá ze země a po zničení se s ní vše opět smísí. Jsme tedy jen prach a nebudeme nic než prach. To může každý zvážit.
V Brahma-sūtře je řečeno: tad-ananyatvam ārabhambhaṇa-śabdādibhyaḥ (2.1.14). Tento vesmírný projev je směsí hmoty a ducha, ale příčinou je Nejvyšší Brahman, Nejvyšší Osobnost Božství. Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.20) proto uvádí: idaṁ hi viśvaṁ bhagavān ivetaraḥ. Celý vesmírný projev je pouze transformací energie Nejvyšší Osobnosti Božství, ale vlivem iluze nikdo nevidí, že Bůh se od hmotného světa neliší. Není od něho odlišný — tento hmotný svět je pouze proměnou Jeho různých energií (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate). To je ve Vedách uvedeno i jinými způsoby: sarvaṁ khalv idaṁ brahma — hmota a duše se neliší od Nejvyššího Brahmanu, Bhagavāna. Pán Śrī Kṛṣṇa tento výrok potvrzuje v Bhagavad-gītě (7.4): me bhinnā prakṛtir aṣṭadhā. Hmotná energie je Kṛṣṇova energie, ale je od Něho oddělená. Duchovní energie je také Jeho energie, ale ta od Něho oddělená není. Jestliže hmotnou energii zaměstnáme ve službě Nejvyšší Duši, pak se tato takzvaná hmotná energie rovněž změní v duchovní energii, stejně jako se železná tyč ve styku s ohněm stane ohněm. Když analytickým studiem pochopíme, že Nejvyšší Osobnost Božství je příčinou všech příčin, naše poznání bude dokonalé. Chápat pouze proměny různých energií je jen částečné poznání — musíme dojít ke konečné příčině. Na te viduḥ svārtha gatiṁ hi viṣṇum. Poznání těch, kdo se nezajímají o původní příčinu všech emanací, není nikdy dokonalé. Ve fenomenálním světě neexistuje nic, co by nebylo výtvorem svrchované energie Nejvyšší Osobnosti Božství. Aroma ze země jsou různé vůně vytvořené a používané k různým účelům, ale jejich původní příčinou je země a nic jiného. Hliněnou nádobu na vodu lze nějaký čas používat na nošení vody, ale z konečného hlediska není tato nádoba nic jiného než země. Nádoba a její původní složka, země, se tedy od sebe neliší. Jedná se pouze o jinou proměnu energie. Původní příčinou či prvotní složkou je Nejvyšší Osobnost Božství a veškerou rozmanitost tvoří jen vedlejší produkty. V Chāndogya Upaniṣadě je řečeno: yathā saumy ekena mṛt-piṇḍena sarvaṁ mṛnmayaṁ vijñātaṁ syād vācārambhaṇaṁ vikāro nāmadheyaṁ mṛttikety eva satyam. Studujeme-li zemi, přirozeně chápeme její vedlejší produkty. Vedy proto zdůrazňují: yasmin vijñāte sarvam evaṁ vijñātaṁ bhavati. Pochopí-li člověk původní příčinu — Kṛṣṇu, příčinu všech příčin — bude přirozeně chápat i vše ostatní, i když to může existovat v různých podobách. Pochopením původní příčiny všech rozmanitostí můžeme pochopit vše. Chápeme-li Kṛṣṇu, původní příčinu všeho, nemusíme odděleně studovat druhotné rozmanitosti. Na samém počátku je proto řečeno: satyaṁ paraṁ dhīmahi. Musíme soustředit své chápání na Nejvyšší Pravdu, Kṛṣṇu neboli Vāsudeva. Slovo Vāsudeva označuje Nejvyšší Osobnost Božství, příčinu všech příčin. Mat-sthāni sarva-bhūtāni na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ. To je souhrn fenomenální a noumenální filozofie. Fenomenální svět závisí na noumenální existenci; stejně tak vše existuje díky energii Nejvyššího Pána, přestože Ho kvůli své nevědomosti ve všem nevidíme.