SLOKA 20
rahūgaṇa tvam api hy adhvano ’sya
sannyasta-daṇḍaḥ kṛta-bhūta-maitraḥ
asaj-jitātmā hari-sevayā śitaṁ
jñānāsim ādāya tarāti-pāram
rahūgaṇa—ó králi Rahūgaṇo; tvam—ty; api—také; hi—jistě; adhvanaḥ—cesty hmotné existence; asya—této; sannyasta-daṇḍaḥ—poté, co se vzdáš královského žezla pro trestání zločinců; kṛta-bhūta-maitraḥ—poté, co se staneš přítelem všech; asat-jita-ātmā—jehož mysl nelákají hmotné radosti života; hari-sevayā—láskyplnou službou Nejvyššímu Pánu; śitam—nabroušený; jñāna-asim—meč poznání; ādāya—vezmeš do ruky; tara—překonej; ati-pāram—ke konečnému cíli duchovní existence.
Můj milý králi Rahūgaṇo, i ty jsi obětí vnější energie, neboť se nacházíš na cestě připoutanosti k hmotným radostem. Radím ti nyní, aby ses vzdal svého královského postavení a žezla, kterým trestáš zločince, neboť tak se můžeš stát přítelem všech živých bytostí. Vzdej se připoutanosti ke smyslovým předmětům a chop se meče poznání nabroušeného oddanou službou. Pak dokážeš přeseknout pevný uzel iluzorní energie a překonat oceán nevědomosti.
V Bhagavad-gītě Pán Kṛṣṇa přirovnává hmotný svět ke stromu iluze, ze kterého je třeba se vysekat:
na rūpam asyeha tathopalabhyate
nānto na cādir na ca sampratiṣṭhā
aśvattham enaṁ suvirūḍha-mūlam
asaṅga-śastreṇa dṛḍhena chittvā
tataḥ padaṁ tat parimārgitavyaṁ
yasmin gatā na nivartanti bhūyaḥ
tam eva cādyaṁ puruṣaṁ prapadye
yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī
“Skutečnou podobu tohoto stromu nelze v tomto světě vnímat. Nikdo neví, kde končí, kde začíná a kde má svůj základ. Živá bytost však musí tento strom s odhodláním skácet zbraní neulpívání. Přitom musí vyhledat ono místo, ze kterého se po jeho dosažení již nikdy nevrátí, a tam se odevzdat Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, v Němž má vše svůj počátek a v Němž od nepaměti vše spočívá.” (Bg. 15.3-4)