SLOKA 26
rājovāca
yo ha vā iha bahu-vidā mahā-bhāgavata tvayābhihitaḥ parokṣeṇa vacasā jīva-loka-bhavādhvā sa hy ārya-manīṣayā kalpita-viṣayo nāñjasāvyutpanna-loka-samadhigamaḥ; atha tad evaitad duravagamaṁ samavetānukalpena nirdiśyatām iti.
rājā uvāca — král Parīkṣit řekl; yaḥ — co; ha — jistě; vā — nebo; iha — v tomto vyprávění; bahu-vidā — který znáš mnoho příběhů sdělujících transcendentální poznání; mahā-bhāgavata — ó velký oddaný mudrci; tvayā — tebou; abhihitaḥ — popsaná; parokṣeṇa — obrazně; vacasā — slovy; jīva-loka-bhava-adhvā — cesta hmotné existence podmíněné duše; saḥ — to; hi — vskutku; ārya-manīṣayā — inteligencí pokročilých oddaných; kalpita-viṣayaḥ — lze si představit námět; na — ne; añjasā — přímo; avyutpanna-loka — těch, kdo nejsou příliš zkušení či inteligentní; samadhigamaḥ — plné pochopení; atha — proto; tat eva — kvůli tomu; etat — tento námět; duravagamam — který je obtížné pochopit; samaveta-anukalpena — nahrazením přímého významu těchto událostí; nirdiśyatām — nechť je popsáno; iti — takto.
Král Parīkṣit tehdy řekl Śukadevovi Gosvāmīmu: Můj drahý pane, ó velký oddaný mudrci, jsi vševědoucí. Velice pěkně jsi popsal postavení podmíněné duše, která je přirovnána k obchodníkovi v lese. Inteligentní lidé z těchto pokynů chápou, že smysly toho, kdo žije v tělesném pojetí, jsou jako lupiči a darebáci v onom lese a jeho manželka a děti jsou jako šakalové a jiná dravá zvířata. Pro neinteligentní lidi však není nijak snadné pochopit význam tohoto příběhu, protože je obtížné pochytit přesný smysl alegorie. Prosím tě proto, abys vyložil její přímý smysl.
Mnoho příběhů a událostí ve Śrīmad-Bhāgavatamu je popsáno obrazně. Neinteligentní lidé těmto alegorickým popisům nemusí rozumět; povinností studenta je proto vyhledat pravého duchovního mistra a požádat ho o přímé vysvětlení.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k třinácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Další hovory krále Rahūgaṇy s Jaḍa Bharatou”.