SLOKA 9
kvacin nigīrṇo ’jagarāhinā jano
nāvaiti kiñcid vipine ’paviddhaḥ
daṣṭaḥ sma śete kva ca danda-śūkair
andho ’ndha-kūpe patitas tamisre
kvacit—někdy; nigīrṇaḥ—pohlcená; ajagara-ahinā—velikým hadem známým jako krajta; janaḥ—podmíněná duše; na—ne; avaiti—chápe; kiñcit—cokoliv; vipine—v lese; apaviddhaḥ—probodaná šípy utrpení; daṣṭaḥ—uštknutá; sma—jistě; śete—leží; kva ca—někdy; danda-śūkaiḥ—hady dalších druhů; andhaḥ—slepá; andha-kūpe—do slepé, zapomenuté studny; patitaḥ—spadla; tamisre—do pekelných životních podmínek.
Podmíněná duše je v hmotném lese někdy pohlcena krajtou nebo rozmačkána. Tehdy zůstává ležet v lese jako mrtvola, bez vědomí a poznání. Jindy ji uštknou další jedovatí hadi. Jelikož je netečná vůči svému vědomí, spadne do temné studny pekelného života, kde nemá naději na záchranu.
Když člověk po hadím uštknutí ztratí vědomí, nechápe, co se okolo něho děje. Toto bezvědomí je stavem hlubokého spánku. Stejně tak podmíněná duše ve skutečnosti spí na klíně iluzorní energie. Bhaktivinoda Ṭhākura zpívá: kata nidrā yāo māyā-piśācīra kole — “Ó živá bytosti, jak dlouho budeš spát v tomto podmínění na klíně māyi?” Lidé nechápou, že v hmotném světě ve skutečnosti spí, neboť postrádají poznání o duchovním životě. Caitanya Mahāprabhu proto říká:
enechi auṣadhi māyā nāśibāra lāgi'
hari-nāma-mahā-mantra lao tumi māgi'
“Přináším lék na probuzení všech živých bytostí z jejich věčného spánku. Prosím, přijměte svaté jméno Pána, Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, a probuďte se.” Kaṭha Upaniṣad (1.3.14) rovněž říká: uttiṣṭha jāgrata prāpya varān nibodhata — “Ó živá bytosti, spíš v hmotném světě. Prosím vstaň a využij své lidské životní podoby.” Spánek znamená ztrátu všeho poznání. V Bhagavad-gītě (2.69) je rovněž řečeno: yā niśā sarva-bhūtānāṁ tasyāṁ jāgarti saṁyamī — “Co je nocí pro všechny bytosti, je časem bdění pro sebeovládnuté.” Dokonce i na vyšších planetách je každý okouzlen iluzorní energií. Nikdo nemá opravdový zájem poznat skutečné životní hodnoty. Stav spánku, který se nazývá kāla-sarpa (časový faktor), udržuje podmíněnou duši ve stavu nevědomosti, a její čisté vědomí je proto ztraceno. V lese je mnoho zapomenutých studní, a když člověk do některé z nich spadne, nemá naději na záchranu. Ve spánku živou bytost neustále koušou různá zvířata; zvláště hadi.