SLOKA 18
kvacid gṛhāśrama-karma-codanāti-bhara-girim ārurukṣamāṇo loka-vyasana-karṣita-manāḥ kaṇṭaka-śarkarā-kṣetraṁ praviśann iva sīdati.
kvacit—někdy; gṛha-āśrama—v životě hospodáře; karma-codana — pravidel plodonosných činností; ati-bhara-girim—velkou horu; ārurukṣamāṇaḥ—chce vystoupit na; loka—hmotným; vyasana—k činnostem; karṣita-manāḥ—jehož mysl je přitahována; kaṇṭaka-śarkarā-kṣetram—pole plné trní a ostrých kamínků; praviśan—vstoupí na; iva—jako; sīdati — naříká.
V životě hospodáře musí podmíněná duše vykonávat mnoho yajñí a plodonosných činností, zvláště vivāha-yajñu (svatební obřad pro syny a dcery) a obřad předání posvátné šňůry. To vše představuje povinnosti gṛhasthy, které jsou značně rozsáhlé a je namáhavé je vyplnit. Jsou přirovnány k velké hoře, kterou musí člověk zdolat, je-li poután k hmotným činnostem. Ten, kdo chce tyto obřady překonat, cítí bolest podobnou bodání trnů a kamínků zakoušenému při pokusu o zdolání hory. Takto podmíněná duše neomezeně strádá.
Existuje mnoho společenských činností pro udržení prestižního postavení ve společnosti. V různých zemích a společnostech jsou to různé festivaly a obřady. V Indii se od každého otce očekává, že ožení své syny a provdá své dcery; tím naplní svou zodpovědnost vůči rodině. Pořádání svateb je zvláště v této době velice obtížné. V současnosti nikdo nedokáže vykonat náležitý obřad či oběť a nikdo si také nemůže dovolit financovat svatby svých dětí. Hospodáři jsou proto velice nešťastní, když musí čelit těmto společenským povinnostem. Je to, jako kdyby je bodaly trny a zraňovaly kamínky. Hmotná připoutanost je však tak silná, že přes všechno utrpení se jí člověk nedokáže vzdát. Prahlāda Mahārāja proto doporučuje (Bhāg. 7.5.5):
hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ
vanaṁ gato yad dharim āśrayeta
Takzvaně pohodlné rodinné postavení je přirovnáno k temné studně na poli. Když člověk spadne do temné studny zarostlé trávou, je ztracen, i když volá o pomoc ze všech sil. Vysoce pokročilí spiritualisté proto doporučují nepřijímat gṛhastha-āśram. Lepší je se připravovat v brahmacarya-āśramu na askezi, zůstat po celý život čistým brahmacārīnem, a vyhnout se tak bodavým trnům hmotného života v gṛhastha-āśramu. Gṛhastha musí přijímat pozvání od přátel a příbuzných a vykonávat různé obřady. Když takto jedná, je těmito věcmi okouzlený, přestože mu mohou chybět dostatečné fondy, aby s nimi pokračoval. Pro udržování životního stylu gṛhasthy musí člověk těžce pracovat, aby vydělal nějaké peníze; tak se zaplétá do hmotného života a trpí bodáním trnů.