SLOKA 43
yo dustyajān dāra-sutān
suhṛd rājyaṁ hṛdi-spṛśaḥ
jahau yuvaiva malavad
uttamaśloka-lālasaḥ
yaḥ—tento Jaḍa Bharata, který byl dříve Mahārājem Bharatou, synem Mahārāje Ṛṣabhadeva; dustyajān—čeho je těžké se vzdát; dāra-sutān — manželky a dětí, toho nejhonosnějšího rodinného života; suhṛt—přátel a příznivců; rājyam—království, které se rozpínalo po celém světě; hṛdi-spṛśaḥ—to, co se nachází v hloubi srdce; jahau—vzdal se; yuvā eva — už jako mladý muž; mala-vat—jako výkaly; uttama-śloka-lālasaḥ—který tak rád sloužil Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jenž je známý jako Uttamaśloka.
Velký Mahārāja Bharata se v rozkvětu mládí vzdal všeho, protože nadevše rád sloužil Uttamaślokovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Vzdal se své krásné ženy, hodných dětí, velkých přátel a obrovské říše. Vzdát se těchto věcí je velice obtížné, ale Mahārāja Bharata byl na takové úrovni, že je opustil stejně, jako člověk opustí svůj trus poté, co se vykálí. Taková byla vznešenost Jeho Veličenstva.
Bůh se jmenuje Kṛṣṇa, protože je tak přitažlivý, že čistý oddaný se pro Něho dokáže vzdát všeho v tomto hmotném světě. Mahārāja Bharata byl ideální král, učitel a vládce lidstva. Vlastnil veškeré bohatství hmotného světa, ale Kṛṣṇa je tak přitažlivý, že Mahārāje Bharatu od všeho jeho hmotného vlastnictví odlákal k Sobě. Král přesto z nějakého důvodu našel zalíbení v malém jelínkovi, poklesl ze svého postavení a musel v příštím životě přijmout tělo jelena. Díky nesmírné Kṛṣṇově milosti na své postavení nezapomněl a uvědomoval si, jak poklesl. V dalším životě si proto jako Jaḍa Bharata dával velký pozor, aby nemrhal svou energií, a vydával se za hluchého a němého. Tak se mohl soustředit na svou oddanou službu. Od slavného krále Bharaty se musíme učit, jak být při rozvoji vědomí Kṛṣṇy opatrní. Malá nepozornost může naši oddanou službu načas zbrzdit. Žádná služba Nejvyšší Osobnosti Božství přesto není nikdy ztracena. Svalpam apy asya dharmasya trāyate mahato bhayāt (Bg. 2.40). I trocha upřímné oddané služby je trvalým kladem. Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.17) uvádí:
tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo 'tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto 'bhajatāṁ sva-dharmataḥ
Když je člověk jakýmkoliv způsobem přitahován ke Kṛṣṇovi, pak každá oddaná služba, kterou vykoná, je trvalým kladem. I když kvůli nezralosti nebo špatné společnosti poklesne, to, čeho dosáhl v oddané službě, se mu nikdy neztratí. Existuje pro to mnoho příkladů — Ajāmila, Mahārāja Bharata a mnozí další. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy dává každému příležitost zaměstnat se alespoň na nějaký čas oddanou službou. Každá trocha služby bude člověku podnětem k pokroku, a jeho život tak bude úspěšný.
V tomto verši je Pán označen jako Uttamaśloka. Uttama znamená “nejlepší” a śloka znamená “věhlas”. Pán Kṛṣṇa oplývá v plné míře šesti vznešenými vlastnostmi a sláva je jednou z nich. Aiśvaryasya samagrasya vīryasya yaśasaḥ śriyaḥ. Kṛṣṇova sláva stále roste. My šíříme Kṛṣṇův věhlas prosazováním tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Kṛṣṇova sláva se i dnes, pět tisíc let po bitvě na Kurukṣetře, šíří po celém světě. Každý významný člověk již jistě o Kṛṣṇovi slyšel; zvláště nyní, díky hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Dokonce i lidé, kteří nás nemají v oblibě a chtějí hnutí potlačit, také v nějaké souvislosti vyslovují Hare Kṛṣṇa. Říkají: “Tomu hnutí Hare Kṛṣṇa musíme učinit přítrž!” Tito hlupáci si neuvědomují skutečnou hodnotu tohoto hnutí, ale samotná jejich snaha ho kritizovat jim dává příležitost vyslovovat Hare Kṛṣṇa, a tím je úspěšná.