Tato kapitola obsahuje popis potomků Bharaty Mahārāje a mnohých dalších králů. Syn Mahārāje Bharaty se jmenoval Sumati a následoval cestu osvobození ustanovenou Pánem Ṛṣabhadevem. Někteří lidé se mylně domnívali, že Sumati je přímou inkarnací Pána Buddhy. Synem Sumatiho byl Devatājit a jeho synem byl Devadyumna. Devadyumnovým synem byl Parameṣṭhī, jenž měl syna Pratīhu. Pratīha byl velkým oddaným Pána Viṣṇua a měl tři syny, kteří se jmenovali Pratihartā, Prastotā a Udgātā. Pratihartā měl dva syny, Aju a Bhūmu. Syn Bhūmy se jmenoval Udgītha a syn Udgīthy se jmenoval Prastāva. Synem Prastāvy byl Vibhu a synem Vibhua byl Pṛthuṣeṇa, jehož syn se jmenoval Nakta. Manželka Nakty, Druti, porodila Gayu, který byl velice slavným a svatým králem. Byl ve skutečnosti částečnou inkarnací Pána Viṣṇua a pro svou velkou oddanost Pánu Viṣṇuovi získal titul Mahāpuruṣa. Král Gaya měl syny, jež se jmenovali Citraratha, Sumati a Avarodhana. Synem Citrarathy byl král Samrāṭ, který měl syna Marīciho, jehož synem byl Bindu. Binduovým synem byl Madhu a Madhuovým synem byl Vīravrata. Dvěma Vīravratovými syny byli Manthu a Pramanthu a syn Manthua se jmenoval Bhauvana. Synem Bhauvany byl Tvaṣṭā a synem Tvaṣṭy byl Viraja, který proslavil celou dynastii. Viraja měl jednu dceru a sto synů, z nichž byl syn jménem Śatajit velice slavný.