SLOKA 30
oṁ namo bhagavate akūpārāya sarva-sattva-guṇa-viśeṣaṇāyānu-palakṣita-sthānāya namo varṣmaṇe namo bhūmne namo namo ’vasthānāya namas te.
om—ó můj Pane; namaḥ—uctivé poklony; bhagavate—Tobě, Nejvyšší Osobnosti Božství; akūpārāya—v podobě želvy; sarva-sattva-guṇa-viśeṣaṇāya—Jehož podobu tvoří śuddha-sattva, transcendentální dobro; anupalakṣita-sthānāya—Tobě, Jehož umístění nelze zjistit; namaḥ—uctivé poklony; varṣmaṇe—Tobě, který nejsi ovlivněn časem, přestože jsi nejstarší; namaḥ—uctivé poklony; bhūmne—velkému, který má přístup všude; namaḥ namaḥ—opakované poklony; avasthānāya—útočišti všeho; namaḥ—uctivé poklony; te—Tobě.
Ó můj Pane, který jsi přijal podobu želvy, skládám Ti uctivé poklony. Jsi rezervoárem všech transcendentálních vlastností, a jelikož jsi zcela nedotčený hmotou, dokonale spočíváš v čistém dobru. Pohybuješ se ve vodě z místa na místo, ale nikdo nedokáže zjistit, kde se právě nacházíš. Proto Ti skládám hluboké poklony. Jelikož jsi v transcendentálním postavení, neomezuje Tě minulost, přítomnost a budoucnost. Jsi přítomný všude jako útočiště všeho, a proto se Ti s úctou znovu a znovu klaním.
V Brahma-saṁhitě je řečeno: goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ — Pán neustále setrvává na Goloce, nejvyšší planetě v duchovním světě, a zároveň je všeprostupující. Tento paradox je možný jedině u Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který oplývá všemi vznešenými vlastnostmi. Všudypřítomnost Pána potvrzuje Bhagavad-gītā (18.61), kde Kṛṣṇa říká: īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati — “Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno.” Na jiném místě Bhagavad-gīty (15.15) Pán říká: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — “Sídlím v srdci každého a ode Mne pocházejí vzpomínky, poznání i zapomnění.” Pána tedy nelze vidět obyčejnýma očima, přestože je přítomný všude. Jak říká Aryamā, Pán je anupalakṣita-sthāna—nikdo nemůže určit, kde se nachází. Taková je velikost Nejvyšší Osobnosti Božství.