SLOKA 36
yasya svarūpaṁ kavayo vipaścito
guṇeṣu dāruṣv iva jāta-vedasam
mathnanti mathnā manasā didṛkṣavo
gūḍhaṁ kriyārthair nama īritātmane
yasya—Jehož; sva-rūpam—podoba; kavayaḥ—velice učení mudrci; vipaścitaḥ—zkušení ve zjišťování Absolutní Pravdy; guṇeṣu—v hmotném projevu sestávajícím ze tří kvalit přírody; dāruṣu—ve dřevě; iva—jako; jāta—projevený; vedasam—oheň; mathnanti—rozněcují; mathnā—kusem dřeva používaným pro rozdělání ohně; manasā—myslí; didṛkṣavaḥ — kteří touží vidět; gūḍham—skrytý; kriyā-arthaiḥ—plodonosnými činnostmi a jejich výsledky; namaḥ—uctivé poklony; īrita-ātmane—Pánu, který je projevený.
S použitím příslušného dřívka dokáží velcí světci a mudrci roznítit oheň spící ve dřevě. Stejně tak se Tebe, ó Pane, snaží odborníci na chápání Absolutní Pravdy vidět ve všem, včetně svých těl. Ty však zůstáváš skrytý. Nelze Tě pochopit nepřímými procesy sestávajícími z mentálních či fyzických činností. Jelikož se projevuješ z vlastní vůle, zjevíš se jen tomu, kdo se Tě z celého srdce snaží najít. Proto Ti skládám uctivé poklony.
Slovo kriyārthaiḥ znamená “vykonáváním obřadů pro uspokojení polobohů”. Význam slova vipaścitaḥ vysvětluje Taittirīya Upaniṣad: satyaṁ jñānam anantaṁ brahma. yo veda nihitaṁ guhāyāṁ parame vyoman. so 'śnute sarvān kāmān saha brahmaṇā vipaściteti. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (7.19): bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate — “Po mnoha zrozeních a smrtích se ten, kdo je skutečně obdařen poznáním, odevzdá Mně.” Když živá bytost chápe, že Pán sídlí v srdci každého, a skutečně vidí Pána všude, má dokonalé poznání. Slovo jāta-vedaḥ znamená “oheň roznícený třením dřeva”. Ve védských dobách dokázali učení mudrci získat oheň ze dřeva. Jāta-vedaḥ také označuje oheň v žaludku, který tráví vše, co sníme, a vyvolává chuť k jídlu. Slovo gūḍha vysvětluje Śvetāśvatara Upaniṣad. Eko devaḥ sarva-bhūteṣu gūḍhaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství lze pochopit pronášením védských manter. Sarva-vyāpī sarva-bhūtāntar-ātmā — Pán je všeprostupující a sídlí v srdcích živých bytostí. Karmādhyakṣaḥ sarva-bhūtādhivāsaḥ — je svědkem všech činností živé bytosti. Sākṣī cetā kevalo nirguṇaś ca — Nejvyšší Pán je svědkem i životní silou, a přesto je transcendentální všem hmotným kvalitám.