SLOKA 37
dravya-kriyā-hetv-ayaneśa-kartṛbhir
māyā-guṇair vastu-nirīkṣitātmane
anvīkṣayāṅgātiśayātma-buddhibhir
nirasta-māyākṛtaye namo namaḥ
dravya—předměty smyslového požitku; kriyā—činnosti smyslů; hetu — vládnoucí božstva smyslových činností; ayana—tělo; īśa—vládnoucí čas; kartṛbhiḥ—falešným egoismem; māyā-guṇaiḥ—kvalitami hmotné přírody; vastu—jako skutečnost; nirīkṣita—pozorované; ātmane—Nejvyšší Duši; anvīkṣayā—pečlivým uvažováním; aṅga—části jógové praxe; atiśaya-ātma-buddhibhiḥ—těmi, jejichž inteligence se upevnila; nirasta — zcela oproštěná od; māyā—iluzorní energie; ākṛtaye—Jehož podoba; namaḥ—všechny uctivé poklony; namaḥ—uctivé poklony.
Předměty hmotného požitku (zvuk, podoba, chuť, dotek a vůně), činnosti smyslů, vládci smyslových činností (polobozi), tělo, věčný čas a egoismus — to vše jsou výtvory Tvé hmotné energie. Ti, jejichž inteligence se upevnila dokonalým vykonáváním mystické yogy, jsou schopni vidět, že všechny tyto prvky jsou výsledkem působení Tvé vnější energie. Vidí také Tvou transcendentální podobu Nadduše stojící v pozadí všeho. Znovu a znovu Ti proto skládám uctivé poklony.
Předměty hmotného požitku, smyslové činnosti, připoutanost ke smyslové rozkoši, tělo, falešný egoismus atd. jsou výtvory Pánovy vnější energie, māyi. V pozadí všech těchto činností je živá bytost a živé bytosti vede Nadduše. Živá bytost není vším — řídí ji Nadduše. Kṛṣṇa to potvrzuje v Bhagavad-gītě (15.15):
sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
“Sídlím v srdci každého a ode Mne pocházejí vzpomínky, poznání i zapomnění.” Živā bytost závisí na Nadduši, která jí dává pokyny. Ten, kdo je pokročilý v duchovním poznání či znalý mystické yogy (yama, niyama, āsana a další), chápe transcendenci buď jako Paramātmu, nebo jako Nejvyšší Osobnost Božství. Nejvyšší Pán je původní příčinou všech událostí v přírodě. Proto je popisován jako sarva-kāraṇa-kāraṇam, příčina všech příčin. Za vším, co vidíme svýma hmotnýma očima, se skrývá nějaká příčina, a kdo je schopen vidět původní příčinu všech příčin, Pána Kṛṣṇu, ten skutečně vidí. Kṛṣṇa, sac-cid-ānanda-vigraha, stojí v pozadí všeho, jak Sám potvrzuje v Bhagavad-gītě (9.10):
mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ
sūyate sa-carācaram
hetunānena kaunteya
jagad viparivartate
“Tato hmotná příroda jedná pod Mým vedením, ó synu Kuntī, a vydává všechny pohyblivé a nehybné bytosti. Podle jejích zákonů je tento projev znovu a znovu tvořen a ničen.”