SLOKA 4
yat tad viśuddhānubhava-mātram ekaṁ
sva-tejasā dhvasta-guṇa-vyavastham
pratyak praśāntaṁ sudhiyopalambhanaṁ
hy anāma-rūpaṁ nirahaṁ prapadye
yat—které; tat—té nejvyšší pravdě; viśuddha—transcendentálně čisté, neznečištěné hmotnou přírodou; anubhava—vjem; mātram—to transcendentální tělo, které je sac-cid-ānanda; ekam—jediný; sva-tejasā—Svou duchovní energií; dhvasta—přemožený; guṇa-vyavastham—vliv kvalit hmotné přírody; pratyak—transcendentální, neviditelný hmotným očím; praśāntam—není zneklidněný hmotným vzrušením; sudhiyā—vědomím Kṛṣṇy neboli očištěným vědomím, neposkvrněným hmotnými touhami, plodonosnými činnostmi a spekulativní filozofií; upalambhanam—Jenž může být dosažen; hi—vskutku; anāma-rūpam—bez hmotného jména a podoby; niraham—bez hmotného ega; prapadye—kéž mohu vzdát uctivé poklony.
Pán, Jehož čistá podoba (sac-cid-ānanda-vigraha) je neposkvrněná kvalitami hmotné přírody, může být vnímán čistým vědomím. Ve Vedāntě je o Něm psáno, že je jeden jediný. Díky Své duchovní energii je nedotčený znečištěním hmotné přírody, a jelikož Ho nelze vidět hmotným zrakem, je známý jako transcendentální. Nevykonává žádné hmotné činnosti a nemá hmotnou podobu ani jméno. Transcendentální podobu Pána lze vnímat jedině v čistém vědomí, vědomí Kṛṣṇy. Buďme pevně upnuti na lotosové nohy Pána Rāmacandry a skládejme těmto transcendentálním lotosovým nohám uctivé poklony.
Jak uvádí Brahma-saṁhitā (5.39), Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, se zjevuje v různých expanzích:
rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan
nānāvatāram akarod bhuvaneṣu kintu
kṛṣṇaḥ svayaṁ samabhavat paramaḥ pumān yo
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
“Uctívám Nejvyšší Osobnost Božství, Govindu, Jenž je vždy projevený v podobách různých inkarnací, jako je Rāma či Nṛsiṁha, jakož i mnoha vedlejších inkarnací, ale Jenž je původní Osobností Božství jménem Kṛṣṇa a Jenž inkarnuje také Osobně.” Kṛṣṇa, který je viṣṇu-tattva, se expanduje do mnoha podob Viṣṇua, z Nichž jednou je Pán Rāmacandra. Víme, že Osobnosti viṣṇu-tattvy nosí transcendentální pták Garuḍa a že mají ve čtyřech rukách různé zbraně. Možná proto pochybujeme, zda Pán Rāmacandra skutečně patří do stejné kategorie, neboť Jeho nosí Hanumān — nikoliv Garuḍa — a nemá ani čtyři ruce, ani śaṅkhu, cakru, gadu a padmu. Tento verš tedy vysvětluje, že Rāmacandra je na stejné úrovni jako Kṛṣṇa (rāmādi-mūrtiṣu kalā). I když je Kṛṣṇa původní Nejvyšší Osobnost Božství, Rāmacandra se od Něho neliší; neovlivňují Ho kvality hmotné přírody, a proto je praśānta, “nezneklidněný”.
Živá bytost nemůže ocenit transcendentální hodnotu Pána Rāmacandry, není-li zcela naplněna láskou k Nejvyšší Osobnosti Božství. Hmotnýma očima Ho nemůže vidět. Jelikož démoni, jako byl Rāvaṇa, postrádali duchovní pohled, považovali Pána Rāmacandru za obyčejného kšatrijského krále. Rāvaṇa se proto pokusil unést věčnou choť Pána Rāmacandry, Sītādevī. Odvléci ji v její původní podobě však nemohl; jakmile se jí dotkly jeho ruce, dala mu hmotnou podobu, ale svou původní podobu ponechala mimo dosah jeho zraku. Slova pratyak praśāntam proto vyjadřují, že Pán Rāmacandra a Jeho energie, bohyně Sītā, zůstávají mimo vliv hmotné energie.
V Upaniṣadách je řečeno: yam evaiṣa vṛṇute tena labhyaḥ. Nejvyššího Pána, Paramātmu, Osobnost Božství, mohou vidět nebo vnímat jedině ti, kdo jsou zcela prostoupeni oddanou službou. Jak uvádí Brahma-saṁhitā (5.38):
premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena
santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti
yaṁ śyāmasundaram acintya-guṇa-svarūpaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
“Uctívám prvotního Pána, Govindu, Jehož neustále vidí oddaný, který má oči potřené balzámem lásky. Vidí Ho v Jeho věčné podobě Śyāmasundara, která sídlí v srdci oddaného.” Podobně v Chāndogya Upaniṣadě je řečeno: etās tisro devatā anena jīvena. Slova anena je zde použito pro rozlišení ātmy a Paramātmy jako dvou oddělených individualit. Slova tisro devatā vyjadřují, že tělo živé bytosti se skládá ze tří hmotných prvků—ohně, země a vody. Přestože Paramātmā vstupuje do srdce jīvātmy, která je ovlivněna a označena hmotným tělem, nemá s tělem jīvātmy nic společného. Jelikož nemá žádné styky s hmotou, je zde popsána slovy anāma-rūpaṁ niraham. Na rozdíl od jīvātmy nemá Paramātmā žádnou hmotnou totožnost. Jīvātmā se může představovat jako Ind, Američan, Němec a tak dále, ale Paramātmy se žádná taková hmotná označení netýkají, a proto nemá hmotné jméno. Jīvātmā se liší od svého jména, ale Paramātmā nikoliv — Pán Sám a Jeho jméno jsou jedno a totéž. To je smysl slova niraham, které znamená “bez hmotných označení”. Tento smysl není možné překroutit a říci, že Paramātmā nemá žádné “Jáství”, žádnou totožnost (ahaṅkāra). Paramātmā Má Svou transcendentální totožnost Nejvyššího. To je vysvětlení Śrīly Jīvy Gosvāmīho. Podle jiného výkladu, od Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura, niraham znamená nirniścayena aham. Niraham neznamená, že Nejvyšší Pán nemá žádnou totožnost. Důraz vyjádřený slovem aham naopak přesvědčivě dokazuje, že Pán skutečně má Svou osobní totožnost, neboť nir neznamená jen “bez”, ale také “přesvědčivé zjištění”.