SLOKA 1
śrī-śuka uvāca
evaṁ pitari sampravṛtte tad-anuśāsane vartamāna āgnīdhro jambūdvīpaukasaḥ prajā aurasavad dharmāvekṣamāṇaḥ paryagopāyat.
śrī-śukaḥ — Śrī Śukadeva Gosvāmī; uvāca — pravil; evam — takto; pitari — když jeho otec; sampravṛtte — vydal se cestou osvobození; tat-anuśāsane — na jeho nařízení; vartamānaḥ — umístěný; āgnīdhraḥ — král Āgnīdhra; jambū-dvīpa-okasaḥ — obyvatelé Jambūdvīpu; prajāḥ — občané; aurasa-vat — jako kdyby byli jeho synové; dharma — náboženské zásady; avekṣamāṇaḥ — striktně dodržoval; paryagopāyat — dokonale chránil.
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co se Mahārāja Priyavrata vydal cestou duchovního života a podrobil se askezi, král Āgnīdhra se zcela podřídil příkazu svého otce. Striktně dodržoval náboženské zásady a dokonale chránil obyvatele Jambūdvīpu, jako kdyby byli jeho vlastními syny.
Mahārāja Āgnīdhra plnil pokyn svého otce, Mahārāje Priyavraty, a vládl obyvatelům Jambūdvīpu podle náboženských zásad. Tyto zásady jsou pravým opakem moderních zásad bezbožnosti. Zde je jasně řečeno, že král chránil občany stejně, jako otec chrání své vlastní děti. Také je zde popsáno, jakým způsobem vládl: dharmāvekṣamāṇaḥ—striktně podle náboženských zásad. Výkonná hlava státu má povinnost dohlížet, aby občané přísně dodržovali náboženské zásady. Védské náboženské zásady začínají u varṇāśrama-dharmy, povinností v rámci čtyř vareṇ a čtyř āśramů. Dharma se vztahuje na zásady dané Nejvyšší Osobností Božství. První zásadou dharmy neboli náboženství je plnit povinnosti příslušející čtyřem třídám, jak Nejvyšší Pán nařídil. Společnost se má dělit podle vlastností a činností lidí na brāhmaṇy, kṣatriye, vaiśyi a śūdry a dále potom na brahmacārīny, gṛhasthy, vānaprasthy a sannyāsīny. Takové jsou náboženské zásady. Vůdčí představitel státu je povinen dohlížet, aby občané tyto zásady striktně dodržovali. Nemá jednat pouze oficiálně — měl by být jako otec, který je svým synům nakloněn za každé situace. Takový otec přísně dohlíží, zda jeho synové plní své povinnosti, a někdy je také trestá.
Situace ve věku Kali je v přímém sporu s výše uvedenými zásadami, neboť prezidenti a vůdčí výkonní představitelé pouze vybírají daně a o dodržování náboženských zásad se nestarají. Současní vládci naopak zavádějí hříšné činnosti všeho druhu — zvláště nedovolený sex, požívání omamných látek, zabíjení zvířat a hazardování. Tyto hříšné činnosti se nyní výrazně projevují v Indii. Ačkoliv ještě před sto lety byly tyto čtyři podoby hříšného života v indických rodinách přísně zakázané, nyní se dostávají do každé indické rodiny, a lidé proto již nedokáží dodržovat náboženské zásady. V protikladu se zásadami dávných králů se moderní stát zabývá pouze propagandou ohledně vybírání daní a již nenese zodpovědnost za duchovní blaho občanů. Stát je nyní k náboženským zásadám netečný. Śrīmad-Bhāgavatam předpovídá, že v Kali-yuze bude vláda vykonávat dasyu-dharmu, což jsou činnosti vlastní ničemům a zlodějům. Moderní vůdci státu jsou ničemové a zloději, kteří občany ožebračují, místo aby je chránili. Ničemové a zloději kradou bez ohledu na zákon, ale — jak praví Śrīmad-Bhāgavatam — v tomto věku Kali okrádají občany samotní zákonodárci. Další předpovědí — jejíž naplnění se již blíží — je, že kvůli hříšným činnostem občanů a vlády bude čím dál větší nedostatek deště. Postupně nastane naprosté sucho a neporoste žádné obilí. Lidé budou nuceni jíst jen maso a semena a mnoho poctivých, duchovně založených lidí bude nuceno opustit domovy, protože je bude příliš soužit sucho, daně a hladomor. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je jedinou nadějí na záchranu světa před takovou zkázou. Jedná se o to nejvědečtější a nejautorizovanější hnutí, které slouží skutečnému blahu celé lidské společnosti.