Bůh Slunce, který řídí dění v celém vesmíru — zvláště co se týče tepla, světla, změn ročních období a tak dále — je považován za expanzi Nārāyaṇa. Představuje tři Vedy — Ṛg, Yajur a Sāma — a proto je známý jako Trayīmaya, podoba Pána Nārāyaṇa. Někdy je také označován jako Sūrya Nārāyaṇa. Expanduje se na dvanáct částí, a tímto způsobem řídí změny šesti ročních období a způsobuje zimu, léto, déšť a podobně. Yogīni a karmī, kteří následují varṇāśramu a praktikují haṭha-yogu neboli aṣṭāṅga-yogu či vykonávají oběti agnihotra, uctívají Sūrya Nārāyaṇa pro svůj vlastní prospěch. Polobůh Sūrya je v neustálém styku s Nejvyšší Osobností Božství, Nārāyaṇem. Slunce se nachází v meziplanetárním prostoru — uprostřed vesmíru mezi Bhūlokou a Bhuvarlokou. Prochází zvěrokruhem představovaným dvanácti znameními (rāśi), a podle znamení, ve kterém se právě nalézá, dostává různá jména. Co se týče Měsíce, každý měsíc je rozdělen na dvě části po čtrnácti dnech. Podle výpočtů založených na solárním kalendáři se každý měsíc rovná době, kterou Slunce stráví v jednom souhvězdí; dva měsíce představují jedno roční období a rok má dvanáct měsíců. Celá obloha je rozdělena na dvě poloviny, z nichž každá představuje jednu ayanu, dráhu, kterou Slunce projde během šesti měsíců. Slunce se pohybuje někdy pomalu, někdy rychle a jindy střední rychlostí. Tak putuje třemi světy, které sestávají z nebeských planet, zemských planet a meziplanetárního prostoru. Velcí učenci tyto dráhy označují jmény Saṁvatsara, Parivatsara, Iḍāvatsara, Anuvatsara a Vatsara.