SLOKA 8
evaṁ candramā arka-gabhastibhya upariṣṭāl lakṣa-yojanata upalabhyamāno ’rkasya saṁvatsara-bhuktiṁ pakṣābhyāṁ māsa-bhuktiṁ sapādarkṣābhyāṁ dinenaiva pakṣa-bhuktim agracārī drutatara-gamano bhuṅkte.
evam—tak; candramā—Měsíc; arka-gabhastibhyaḥ—od slunečních paprsků; upariṣṭāt—nad; lakṣa-yojanataḥ—ve vzdálenosti 100 000 yojanů; upalabhyamānaḥ—umístěný; arkasya—sluneční koule; saṁvatsara-bhuktim—uplynutí jednoho roku požitku; pakṣābhyām—dvěma čtrnáctidenními obdobími; māsa-bhuktim—uplynutí jednoho měsíce; sapāda-ṛkṣābhyām—dvěma a čtvrt dny; dinena—dnem; eva—jen; pakṣa-bhuktim—uplynutí čtrnácti dnů; agracārī—s dravostí; druta-tara-gamanaḥ—pohybující se rychleji; bhuṅkte—prochází.
Ve vzdálenosti 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů) nad slunečními paprsky je Měsíc, jenž se pohybuje rychleji než Slunce. Za dvě lunární čtrnáctidenní období Měsíc procestuje vzdálenost jedné sluneční saṁvatsary, za dva a čtvrt dne vzdálenost, kterou Slunce urazí za měsíc, a za jeden den vzdálenost, kterou Slunce překoná za čtrnáct dní.
Vezmeme-li v úvahu, že Měsíc je 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů) nad paprsky Slunce, je velmi zarážející, že by moderní výlety na jeho povrch byly možné. Jelikož je Měsíc tak daleko, zůstává záhadou, jak by se tam vesmírné lodě mohly dostat. Moderní vědecké výpočty podléhají jedné změně za druhou, a proto jsou nejisté. Musíme přijmout výpočty uváděné ve védské literatuře. Ty se nemění — astronomické výpočty provedené před dávnými lety a zaznamenané ve védských písmech jsou platné i dnes. To, zda jsou lepší védské nebo moderní výpočty, může pro druhé zůstat záhadou, ale co se nás týče, přijímáme védské výpočty jako správné.