SLOKA 25
yasyānudāsyam evāsmat-pitāmahaḥ kila vavre na tu sva-pitryaṁ yad utākutobhayaṁ padaṁ dīyamānaṁ bhagavataḥ param iti bhagavatoparate khalu sva-pitari.
yasya—Jehož (Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství); anudāsyam — služba; eva—jistě; asmat—náš; pitā-mahaḥ—děd; kila—vskutku; vavre—přijal; na—ne; tu—ale; sva—vlastní; pitryam—otcovský majetek; yat—který; uta—jistě; akutaḥ-bhayam—nebojácnost; padam—postavení; dīyamānam—nabídnutý; bhagavataḥ—než Nejvyšší Osobnost Božství; param—jiný; iti—takto; bhagavatā—Nejvyšší Osobností Božství; uparate—když byl zabit; khalu—vskutku; sva-pitari—jeho vlastní otec.
Bali Mahārāja řekl: Můj děd Prahlāda Mahārāja je jediný, kdo pochopil, co je v jeho vlastním zájmu. Po smrti jeho otce mu chtěl Pán Nṛsiṁhadeva nabídnout Hiraṇyakaśipuovo království, a dokonce ho chtěl i osvobodit z hmotných pout, ale Prahlāda ani jednu nabídku nepřijal. Říkal si v duchu: Osvobození a hmotné bohatství jsou překážky v oddané službě, a z toho důvodu nejsou takové dary Nejvyššího Pána Jeho skutečnou milostí. Proto místo aby Prahlāda Mahārāja přijal výsledky karmy a jñāny, pouze Pána požádal, aby mohl sloužit Jeho služebníkovi.
Śrī Caitanya Mahāprabhu učil, že čistý oddaný se má považovat za služebníka služebníka služebníka Nejvyššího Pána (gopī-bhartuḥ pāda-kamalayor dāsa-dāsānudāsaḥ). Podle vaiṣṇavské filozofie se živá bytost ani nemá stát přímým služebníkem. Prahlādovi Mahārājovi byla nabídnuta veškerá požehnání v podobě honosného postavení v hmotném světě, a dokonce i osvobození splynutím s Brahmanem, ale on to vše odmítl. Chtěl pouze sloužit služebníkovi Pánova služebníka. Bali Mahārāja proto řekl, že jelikož jeho děd Prahlāda Mahārāja odmítl požehnání Nejvyšší Osobnosti Božství v podobě hmotného bohatství a osvobození z hmotných pout, skutečně pochopil svůj vlastní zájem.