SLOKA 23
ye tv iha vai vṛṣalī-patayo naṣṭa-śaucācāra-niyamās tyakta-lajjāḥ paśu-caryāṁ caranti te cāpi pretya pūya-viṇ-mūtra-śleṣma-malā-pūrṇārṇave nipatanti tad evātibībhatsitam aśnanti.
ye—ti, kdo; tu—ale; iha—v tomto životě; vai—vskutku; vṛṣalī-patayaḥ—manželé śūdrānī; naṣṭa—ztracené; śauca-ācāra-niyamāḥ—jejichž čistota, dobré chování a usměrněný život; tyakta-lajjāḥ—beze studu; paśu-caryām—zvířecí chování; caranti—vykonávají; te—oni; ca—také; api—vskutku; pretya—umírající; pūya—hnisu; viṭ—výkalů; mūtra—moči; śleṣma—hlenu; malā—slin; pūrṇa—plného; arṇave—do oceánu; nipatanti—poklesnou; tat—to; eva—jen; atibībhatsitam—nanejvýš odporné; aśnanti—pojídají.
Nestydatí manželé śūdrānī, žen nízkého původu, žijí přesně jako zvířata, a proto naprosto postrádají dobré chování, čistotu a jakákoliv usměrnění. Takoví lidé jsou po smrti uvrženi do pekla zvaného Pūyoda, kde se ocitnou v oceánu plném hnisu, výkalů, moči, hlenů, slin a podobných věcí. Śūdrové, kteří nedokázali zlepšit své postavení, poklesnou do onoho oceánu a jsou nuceni tyto odporné věci jíst.
Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpívá:
karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa,
kevala viṣera bāṇḍa,
amṛta baliyā yebā khāya
nānā yoni sadā phire,
kadarya bhakṣaṇa kare,
tāra janma adaḥ-pate yāya
Říká, že ti, kdo následují cestu karma-kāṇḍy a jñāna-kāṇḍy (plodonosných činností a spekulativního uvažování), promarňují možnosti, které poskytuje lidské zrození, a klesají do koloběhu zrození a smrti. Neustále tedy existuje možnost, že budou uvrženi do pekla zvaného Pūyoda Naraka, kde je živá bytost nucena pojídat výkaly, moč, hnis, hlen, sliny a další odporné věci. Je významné, že tento verš pojednává zvláště o śūdrech. Pokud se člověk narodí jako śūdra, musí se neustále vracet do oceánu Pūyoda a pojídat odporné věci. I od toho, kdo se narodil jako śūdra, se tedy očekává, že se stane brāhmaṇou; to je význam lidského života. Každý by měl zlepšit své postavení. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (4.13): cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ — “Podle tří kvalit hmotné přírody a činností, které jim náleží, jsem stvořil čtyři třídy lidské společnosti.” I když má někdo vlastnosti śūdry, musí se snažit své postavení zlepšit a stát se brāhmaṇou. Nikdo by se neměl snažit člověku v jakémkoliv postavení bránit v dosažení úrovně brāhmaṇy nebo vaiṣṇavy. Ve skutečnosti je třeba dospět až na úroveň vaiṣṇavy — tak se člověk stane automaticky brāhmaṇou. Toho lze dosáhnout pouze za předpokladu dalšího šíření tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, protože naší snahou je povýšit každého na úroveň vaiṣṇavy. Jak říká Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (18.66): sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja — “Zanech všech ostatních povinností a pouze se Mi odevzdej.” Člověk musí zanechat předepsaných povinností śūdrů, kṣatriyů nebo vaiṣyů a přijmout povinnosti vaiṣṇavů, které zahrnují činnosti brāhmaṇů. Kṛṣṇa to vysvětluje v Bhagavad-gītě (9.32):
māṁ hi pārtha vyapāśritya
ye 'pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te 'pi yānti parāṁ gatim
“Ti, kdo se ke Mně uchýlí, byť jsou i nízkého původu — ženy, vaiśyové (obchodníci) a śūdrové (dělníci) — mohou dosáhnout nejvyššího cíle, ó synu Pṛthy.” Lidský život je určen pro návrat domů, zpátky k Bohu. Tato možnost by měla být dána každému, ať se jedná o śūdru, vaiśyu, ženu nebo kṣatriyu. To je cíl hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Pokud se však někdo spokojí s tím, že zůstane śūdrou, musí trpět tak, jak popisuje tento verš: tad evātibībhatsitam aśnanti.