SLOKA 24
ye tv iha vai śva-gardabha-patayo brāhmaṇādayo mṛgayā vihārā atīrthe ca mṛgān nighnanti tān api samparetāḻ lakṣya-bhūtān yama-puruṣā iṣubhir vidhyanti.
ye—ti, kdo; tu—ale; iha—v tomto životě; vai—nebo; śva—psy; gardabha—a osly; patayaḥ—ti, kdo chovají; brāhmaṇa-ādayaḥ—brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové; mṛgayā vihārāḥ—nacházející potěšení v lovu zvířat v lese; atīrthe—jiná než předepsaná; ca—také; mṛgān—zvířata; nighnanti—zabíjejí; tān—je; api—vskutku; samparetān—po smrti; lakṣya-bhūtān—stávají se terči; yama-puruṣāḥ—Yamarājovi pomocníci; iṣubhiḥ—šípy; vidhyanti—probodávají.
Pokud člověk z vyšších tříd (brāhmaṇa, kṣatriya a vaiśya) nachází v tomto životě potěšení ve zbytečném štvaní a zabíjení zvířat v lese s pomocí svých ochočených psů, mulů a oslů, je po smrti uvržen do pekla zvaného Prāṇarodha. Tam si z něho Yamarājovi pomocníci udělají terč a probodávají ho šípy.
Zvláště v západních zemích si aristokraté vydržují psy a koně za účelem lovu zvířat v lese. Aristokracie v Kali-yuze, na Západě i na Východě, si osvojila zvyk jezdit do lesa a zbytečně zabíjet zvířata. Lidé z vyšších tříd (brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové) by měli rozvíjet poznání Brahmanu a dát příležitost dosáhnout této úrovně i śūdrům. Jestliže se místo toho věnují lovu, jsou potrestáni, jak popisuje tento verš. Nejenže jsou prostříleni šípy Yamarājových pomocníků, ale také jsou uvrženi do oceánu hnisu, moči a výkalů, popsaného v předchozím verši.