SLOKA 8
atha ha bhagavān ṛṣabhadevaḥ sva-varṣaṁ karma-kṣetram anumanyamānaḥ pradarśita-gurukula-vāso labdha-varair gurubhir anujñāto gṛhamedhināṁ dharmān anuśikṣamāṇo jayantyām indra-dattāyām ubhaya-lakṣaṇaṁ karma samāmnāyāmnātam abhiyuñjann ātmajānām ātma-samānānāṁ śataṁ janayām āsa.
atha—poté (po odchodu Svého otce); ha—vskutku; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; ṛṣabha-devaḥ—Ṛṣabhadeva; sva—Své; varṣam — království; karma-kṣetram—pole činností; anumanyamānaḥ—přijal za; pradarśita—šel příkladem; guru-kula-vāsaḥ—žil v gurukule; labdha—dosáhl; varaiḥ—dary; gurubhiḥ—duchovními mistry; anujñātaḥ—jak Mu bylo nařízeno; gṛha-medhinām—hospodářů; dharmān—povinnosti; anuśikṣamāṇaḥ—učil vlastním příkladem; jayantyām—se Svou manželkou Jayantī; indra-dattāyām—kterou Mu dal Pán Indra; ubhaya-lakṣaṇam—obou druhů; karma—činnosti; samāmnāyāmnātam—uvedené v písmech; abhiyuñjan—vykonával; ātmajānām—synů; ātma-samānānām — přesně takových, jako byl On Sám; śatam—sto; janayām āsa—zplodil.
Poté, co Mahārāja Nābhi odešel do Badarikāśramu, Nejvyšší Pán Ṛṣabhadeva pochopil, že Jeho království představuje Jeho pole činností. Šel proto Sám příkladem a učil povinnostem hospodáře tak, že pod vedením duchovních mistrů nejprve podstoupil brahmacaryu. Odebral se také žít do gurukuly, místa duchovních mistrů. Po ukončení Svého vzdělání rozdal Svým duchovním mistrům dary (guru-dakṣiṇā) a přijal život hospodáře. Vzal si za manželku dívku jménem Jayantī, kterou Mu věnoval král nebes Indra, a zplodil s ní sto synů, jež byli stejně mocní a kvalifikovaní jako On Sám. Ṛṣabhadeva a Jayantī vykonávali obřadní činnosti nařízené śāstrami śruti a smṛti, a tak žili ukázkovým rodinným životem.
Jakožto inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství neměl Ṛṣabhadeva nic společného s hmotnými záležitostmi. Jak uvádí Bhagavad-gītā: paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — záměrem každé inkarnace je osvobodit oddané a ukončit démonské činnosti neoddaných. To jsou dvě úlohy Nejvyššího Pána, když inkarnuje. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl, že aby mohl člověk kázat, musí žít praktickým životem a ukazovat lidem, jak mají jednat. Āpani ācari' bhakti śikhāimu sabāre. Nikdo nemůže učit něčemu druhé, dokud se tak sám nechová. Ṛṣabhadeva byl ideální král a přijal vzdělání v gurukule, přestože již byl plně vzdělaný, neboť Nejvyšší Pán je vševědoucí. Neexistovalo nic, čemu by se mohl v gurukule naučit, ale přesto tam šel, aby všem lidem ukázal, jak přijmout vzdělání ze správného zdroje, od védských učitelů. Potom započal život hospodáře a žil podle zásad védského poznání (śruti a smṛti). Śrīla Rūpa Gosvāmī ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.10) cituje ze Skanda Purāṇy:
śruti-smṛti-purāṇādi-
pañcarātra-vidhiṁ vinā
aikāntikī harer bhaktir
utpātāyaiva kalpate
Lidská společnost se musí řídit pokyny získanými ze śruti a smṛti, védské literatury. Jejich praktickým uplatněním v životě je uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství podle systému pāñcarātrika-vidhi. Každá lidská bytost musí rozvíjet svůj duchovní život a nakonec se vrátit domů, zpátky k Bohu. Mahārāja Ṛṣabhadeva všechny tyto zásady striktně dodržoval. Byl ideálním gṛhasthou a učil Své syny, jak dosáhnout dokonalosti v duchovním životě. To jsou některé příklady, jak vládl Zemi a jak naplnil Své poslání inkarnace.