SLOKA 11
yadā tu parata āhāraṁ karma-vetanata īhamānaḥ sva-bhrātṛbhir api kedāra-karmaṇi nirūpitas tad api karoti kintu na samaṁ viṣamaṁ nyūnam adhikam iti veda kaṇa-piṇyāka-phalī-karaṇa-kulmāṣa-sthālīpurīṣādīny apy amṛtavad abhyavaharati.
yadā—když; tu—ale; parataḥ—od druhých; āhāram—jídlo; karma-vetanataḥ—namísto mzdy za práci; īhamānaḥ—chtěl; sva-bhrātṛbhiḥ api—dokonce i svými nevlastními bratry; kedāra-karmaṇi—prací na poli a zemědělskými úpravami; nirūpitaḥ—zaměstnaný; tat api—tehdy také; karoti—dělával; kintu—ale; na—ne; samam—povrch; viṣamam—nerovný; nyūnam—snížený; adhikam—vyvýšený; iti—takto; veda—věděl; kaṇa—rozlámanou rýži; piṇyāka—olejové pokrutiny; phalī-karaṇa—rýžové plevy; kulmāṣa—obilí prolezlé červy; sthālī-purīṣa-ādīni—připálenou rýži ze dna hrnce a podobně; api—dokonce; amṛta-vat—jako nektar; abhyavaharati—jídával.
Jaḍa Bharata pracoval pouze za jídlo. Jeho nevlastní bratři toho využili a výměnou za trochu jídla ho zaměstnali prací na poli, ale on nevěděl, jak na něm správně pracovat. Nevěděl, kam přidat hlínu, kde zemi zarovnat a kde vytvořit brázdy. Bratři mu dávali rozlámanou rýži, olejové pokrutiny, rýžové plevy, obilí prolezlé červy a připálené zrní ze dna hrnce, ale on to vše s radostí přijímal jako nektar. Vůči nikomu nechoval zášť a vše jedl s velkým potěšením.
Úroveň paramahaṁsy popisuje Bhagavad-gītā (2.15): sama-duḥkha-sukhaṁ dhīraṁ so 'mṛtatvāya kalpate. Když je člověk netečný vůči všem dualitám — štěstí a neštěstí tohoto hmotného světa — je způsobilý pro věčný život (amṛtatva). Bharata Mahārāja byl odhodlaný ukončit svůj pobyt v hmotném světě, a proto si tohoto světa duality vůbec nevšímal. Dosáhl dokonalého vědomí Kṛṣṇy a zapomínal na dobro a zlo či štěstí a neštěstí. Caitanya-caritāmṛta (Antya 4.176) uvádí:
’dvaite' bhadrābhadra-jñāna, saba-’manodharma'
’ei bhāla, ei manda',—ei saba ’bhrama'
“Všechna pojetí dobra a zla v hmotném světě jsou mentální spekulace. Říkat: ,Toto je dobré a toto je zlé,' je tedy od základu chybné.” Uvažování, že v hmotném světě duality existuje dobro či zlo, je jednoduše mentální výmysl. To musíme pochopit. Neměli bychom však toto vědomí napodobovat; je třeba skutečně dospět na duchovní úroveň neutrality.