SLOKA 2-3
viśīryamāṇāṁ pṛtanām
āsurīm asurarṣabhaḥ
kālānukūlais tridaśaiḥ
kālyamānām anāthavat
dṛṣṭvātapyata saṅkruddha
indra-śatrur amarṣitaḥ
tān nivāryaujasā rājan
nirbhartsyedam uvāca ha
viśīryamāṇām—ničené; pṛtanām—vojsko; āsurīm—démonské; asura-ṛṣabhaḥ—nejlepší z asurů, Vṛtrāsura; kāla-anukūlaiḥ—podle okolností daných časem; tridaśaiḥ—polobohy; kālyamānām—pronásledované; anātha-vat—jako kdyby nebylo nikoho, kdo by je chránil; dṛṣṭvā—když viděl; atapyata—cítil bolest; saṅkruddhaḥ—nesmírně rozhněvaný; indra-śatruḥ—Vṛtrāsura, nepřítel Indry; amarṣitaḥ—nemohl tolerovat; tān — je (polobohy); nivārya—zastavil; ojasā—s velkou silou; rājan—ó králi Parīkṣite; nirbhartsya—káravě; idam—toto; uvāca—řekl; ha—vskutku.
Ó králi Parīkṣite, polobozi využili příznivé situace dané časem, napadli vojsko démonů zezadu a začali rozhánět démonské vojáky na všechny strany, jako kdyby jejich armáda neměla žádného vůdce. Když Vṛtrāsura, nejlepší z asurů, který byl zván Indraśatru (nepřítel Indry), viděl žalostnou situaci svých vojáků, velice ho to zarmoutilo. Takový obrat nemohl tolerovat, a proto polobohy zastavil a přísně je pokáral následujícími slovy plnými hněvu.