SLOKA 18
śrī-śuka uvāca
indro vṛtra-vacaḥ śrutvā
gatālīkam apūjayat
gṛhīta-vajraḥ prahasaṁs
tam āha gata-vismayaḥ
śrī-śukaḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; indraḥ—král Indra; vṛtra-vacaḥ—slova Vṛtrāsury; śrutvā—když vyslechl; gata-alīkam—bez přetvářky; apūjayat—uctil; gṛhīta-vajraḥ—vzal blesk; prahasan—usmál se; tam—na Vṛtrāsuru; āha—řekl; gata-vismayaḥ—zbavující se svého úžasu.
Śukadeva Gosvāmī řekl: Když král Indra vyslechl přímočarou, poučnou řeč Vṛtrāsury, vyjádřil mu úctu a znovu uchopil blesk. Potom se usmál, aniž by byl zmaten nebo se přetvařoval, a promluvil k Vṛtrāsurovi následovně.
Krále Indru, největšího z polobohů, udivilo, když slyšel pokyny Vṛtrāsury, o němž se předpokládalo, že je démon. Žasl, že démon může mluvit tak inteligentně. Pak si vzpomněl na velké oddané, jako je Prahlāda Mahārāja a Bali Mahārāja, kteří se narodili v rodinách démonů, a tak se uklidnil. Dokonce i takzvaní démoni někdy projevují vznešenou oddanost Nejvyšší Osobnosti Božství. Indra se proto na Vṛtrāsuru usmál se znovu získanou jistotou.