SLOKA 10
śrī-śuka uvāca
evaṁ sañcodito viprair
marutvān ahanad ripum
brahma-hatyā hate tasminn
āsasāda vṛṣākapim
śrī-śukaḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evam—takto; sañcoditaḥ—povzbuzený; vipraiḥ—brāhmaṇy; marutvān—Indra; ahanat—zabil; ripum—svého nepřítele, Vṛtrāsuru; brahma-hatyā—hříšná reakce za zabití brāhmaṇy; hate—byl zabit; tasmin—když on (Vṛtrāsura); āsasāda—přišla k; vṛṣākapim—Indrovi, který je také známý jako Vṛṣākapi.
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Indra, povzbuzený slovy mudrců, zabil Vṛtrāsuru a poté ho provázela hříšná reakce za zabití brāhmaṇy (brahma-hatyā).
Poté, co Indra zabil Vṛtrāsuru, nemohl překonat hříšné reakce za zabití brāhmaṇy (brahma-hatyā). Předtím již zabil jednoho brāhmaṇu, Viśvarūpu, z hněvu vyvolaného okolnostmi, ale tentokrát na radu mudrců zabil dalšího brāhmaṇu plánovaně. Hříšná reakce byla proto větší než předtím a Indra se jí nemohl zbavit pouhým vykonáním obětí pro odčinění. Musel podstoupit krutý sled hříšných reakcí, a když byl tímto utrpením osvobozen, brāhmaṇové mu dovolili vykonat oběť koně. Plánované páchání hříšných činů na základě zpívání svatého jména Pána nebo podstupování odčinění (prāyaścitta) nezbaví následků nikoho — ani Indru či Nahuṣu. Nahuṣa zastával funkci Indry během jeho nepřítomnosti na nebeských planetách, kdy Indra putoval z místa na místo, aby se oprostil od hříšných reakcí.