SLOKA 10
na hy asyāsti priyaḥ kaścin
nāpriyaḥ svaḥ paro ’pi vā
ekaḥ sarva-dhiyāṁ draṣṭā
kartṝṇāṁ guṇa-doṣayoḥ
na—ne; hi—vskutku; asya—živé bytosti; asti—je; priyaḥ—drahý; kaścit—někdo; na—ne; apriyaḥ—není drahý; svaḥ—vlastní; paraḥ—jiné; api—také; vā—nebo; ekaḥ—jedna; sarva-dhiyām—rozmanitostí inteligence; draṣṭā—pozorovatel; kartṝṇām—konatelů; guṇa-doṣayoḥ—správných a nesprávných činností.
Této živé bytosti není nikdo milý ani nemilý. Nečiní rozdíly mezi tím, co je její a co patří někomu jinému. Je jedna jediná — to znamená, že ji neovlivňují přátelé a nepřátelé, příznivci či ti, kdo jí chtějí ubližovat. Je pouze pozorovatelem neboli svědkem různých lidských vlastností.
Jak vysvětluje předcházející verš, živá bytost má stejné vlastnosti jako Nejvyšší Osobnost Božství, ale jen v nepatrném množství, neboť je malou částečkou (sūkṣma), zatímco Nejvyšší Pán je všeprostupující a veliký. Pro Nejvyššího Pána neexistují přátelé, nepřátelé či příbuzní, protože je zcela prostý veškeré nezpůsobilosti, která pochází z nevědomosti a charakterizuje podmíněné duše. Na druhou stranu je nesmírně laskavý a milostivý ke Svým oddaným a není vůbec spokojený s těmi, kdo vůči Jeho oddaným chovají zášť. Pán Sám potvrzuje v Bhagavad-gītě (9.29):
samo 'haṁ sarva-bhūteṣu
na me dveṣyo 'sti na priyaḥ
ye bhajanti tu māṁ bhaktyā
mayi te teṣu cāpy aham
“Nikdo není Mým nepřítelem a nikomu nestraním. Jsem stejně nakloněn všem. Ale každý, kdo Mi s oddaností slouží, je Můj přítel, je ve Mně, a Já jsem také přítelem jemu.” Nejvyšší Pán nemá žádného nepřítele ani přítele, ale tíhne k oddanému, který Mu neustále prokazuje oddanou službu. Na jiném místě Gīty (16.19) Pán také říká:
tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
“Tyto závistivé lotry, nejnižší z lidí, vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských druhů života.” Pán se nesmiřitelně staví proti těm, kdo se chovají nepřátelsky vůči Jeho oddaným. Aby Své oddané ochránil, musí někdy jejich nepřátele zabíjet. Například aby ochránil Prahlāda Mahārāje, musel zabít jeho nepřítele Hiraṇyakaśipua, i když ten díky tomu, že ho zabil Pán, dosáhl osvobození. Pán je svědkem činností každého; je tudíž i svědkem činností nepřátel Jeho oddaných a chce je potrestat. V jiných případech je ovšem pouze svědkem toho, co živé bytosti dělají, a udílí jim výsledky jejich hříšného či zbožného jednání.