SLOKA 26
śrī-śuka uvāca
bhaktāyaitāṁ prapannāya
vidyām ādiśya nāradaḥ
yayāv aṅgirasā sākaṁ
dhāma svāyambhuvaṁ prabho
śrī-śukaḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; bhaktāya—oddanému; etām—toto; prapannāya—tomu, kdo je plně odevzdaný; vidyām—transcendentální poznání; ādiśya—když vyložil; nāradaḥ—velký mudrc Nārada; yayau—odešel; aṅgirasā—velký světec Aṅgirā; sākam—s; dhāma—na nejvyšší planetu; svāyambhuvam—která patří Pánu Brahmovi; prabho—ó králi.
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Nārada, který se stal duchovním mistrem Citraketua, ho plně zasvětil do této modlitby, protože Citraketu byl dokonale odevzdaný. Ó králi Parīkṣite, poté se Nārada společně s velkým mudrcem Aṅgirou odebral na nejvyšší planetu, známou jako Brahmaloka.
Když Aṅgirā přišel poprvé navštívit krále Citraketua, nepřivedl s sebou Nāradu. Po smrti Citraketuova syna však Nāradu přivedl, aby krále poučil o bhakti-yoze. Rozdíl spočíval v tom, že Citraketu na počátku nebyl připravený si odříkat, ale když se ho po smrti syna zmocnil velký zármutek, pokyny o falešnosti tohoto hmotného světa a hmotného vlastnictví ho probudily a přivedly na úroveň odříkání. Jedině osobě v tomto stádiu lze vykládat bhakti-yogu. Člověk nemůže pochopit bhakti-yogu, dokud je připoutaný k hmotnému požitku. To potvrzuje Bhagavad-gītā (2.44):
bhogaiśvarya-prasaktānāṁ
tayāpahṛta-cetasām
vyavasāyātmikā buddhiḥ
samādhau na vidhīyate
“V mysli těch, kdo příliš lpí na smyslovém požitku a hmotném bohatství a jsou těmito věcmi zmateni, se nikdy nezrodí pevné odhodlání vykonávat oddanou službu Nejvyššímu Pánu.” Dokud je člověk silně poután k hmotnému požitku, nemůže soustředit mysl na oddanou službu.
Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se v současné době v západních zemích úspěšně rozvíjí proto, že mladí lidé zde dospěli do stádia vairāgyi, odříkání. Jsou znechuceni hmotnými radostmi pocházejícími z hmotných zdrojů, a to vede k tomu, že je na Západě mnoho hippies. Jsou-li tito mladí lidé poučeni o bhakti-yoze neboli vědomí Kṛṣṇy, budou takové pokyny nepochybně účinné.
Jakmile Citraketu pochopil filozofii poznání o odříkání (vairāgya-vidyā), byl schopen porozumět procesu bhakti-yogy. Śrīla Sārvabhauma Bhaṭṭācārya v této souvislosti řekl: vairāgya-vidyā-nija-bhakti-yoga. Vairāgya-vidyā a bhakti-yoga se rozvíjejí souběžně; jedno je nezbytné pro pochopení druhého. Rovněž je řečeno: bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca (Bhāg. 11.2.42). Pokrok v oddané službě, vědomí Kṛṣṇy, je charakterizován vzrůstajícím odříkáním hmotného požitku. Nārada Muni je otcem oddané služby. Když tedy chtěl Aṅgirā obdařit krále Citraketua bezpříčinnou milostí, přivedl Nāradu Muniho, aby krále poučil. Jeho pokyny byly nesmírně účinné. Každý, kdo kráčí ve stopách Nārady Muniho, je jistě čistý oddaný.