SLOKA 43

Bhāgavata-dharma a kṛṣṇa-kathā jsou totožné. Śrī Caitanya Mahāprabhu chtěl, aby se každý stal guruem a všude kázal Kṛṣṇovy pokyny z Bhagavad-gīty, Śrīmad-Bhāgavatamu, Purāṇ, Vedānta-sūtry a podobných védských textů. Árjové, kteří jsou civilizačně pokročilí, následují bhāgavata-dharmu. Prahlāda Mahārāja — přestože byl jen pětiletým dítětem — doporučoval:

Prahlāda Mahārāja kázal bhāgavata-dharmu mezi svými spolužáky, kdykoliv se naskytla příležitost a učitelé nebyli ve třídě. Řekl, že děti se mají učit o bhāgavata-dharmě od samotného začátku života, od pěti let, protože lidská podoba, kterou je velice vzácné získat, je určená právě pro pochopení tohoto tématu.

Bhāgavata-dharma znamená žít podle pokynů Nejvyšší Osobnosti Božství. V Bhagavad-gītě čteme, že Nejvyšší Pán rozdělil lidskou společnost do čtyř společenských tříd — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra. Purāṇy a další védské texty dále uvádějí čtyři āśramy, což jsou stavy duchovního života. Bhāgavata-dharma tedy znamená varṇāśrama-dharma čtyř společenských tříd a čtyř duchovních stavů.

Členové lidské společnosti, kteří striktně dodržují zásady bhāgavata-dharmy a žijí podle pokynů Nejvyšší Osobnosti Božství, se nazývají Árjové (ārya). Civilizace Árjů, jež se striktně řídí Pánovými pokyny a nikdy se od nich neodchýlí, je dokonalá. Tito civilizovaní lidé nerozlišují mezi stromy, zvířaty, lidmi a dalšími živými bytostmi. Paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ — díky svému úplnému vzdělání ve vědomí Kṛṣṇy hledí na všechny živé bytosti stejně. Árjové zbytečně nezabijí ani malou rostlinu, nemluvě o kácení stromů pro smyslový požitek. V současné době je zabíjení běžné na celém světě. Lidé zabíjejí stromy, zvířata i jiné lidské bytosti, a to vše pro uspokojení smyslů. To není civilizace Árjů. Jak je uvedeno zde: sthira-cara-sattva-kadambeṣv apṛthag-dhiyaḥ. Slovo apṛthag-dhiyaḥ vyjadřuje, že Árjové nerozlišují mezi nižší a vyšší úrovní života. Veškerý život je třeba chránit. Právo žít mají všechny živé bytosti, i stromy a rostliny. To je základní princip civilizace Árjů. Když ponecháme stranou nižší živé bytosti, tak ti, kdo dospěli na úroveň lidské civilizace, mají být rozděleni do společnosti brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů. Brāhmaṇové se mají řídit pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství, jak je uvádí Bhagavad-gītā a další védské texty. Měřítkem musí být guṇa a karma — to znamená, že člověk má nabýt vlastností brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi či śūdry a jednat podle toho. To je civilizace, kterou přijímají Árjové. A proč ji přijímají? Protože si dychtivě přejí uspokojit Kṛṣṇu. Tato civilizace je dokonalá.

Árjové se neodchylují od Kṛṣṇových pokynů a nemají o Kṛṣṇovi žádné pochybnosti, ale ti, kdo nejsou Árjové, a další démonští lidé nejsou schopni pokyny Bhagavad-gīty a Śrīmad-Bhāgavatamu následovat. Je tomu tak proto, že byli vychováni ke smyslovému požitku na úkor všech ostatních živých bytostí. Nūnaṁ pramattaḥ kurute vikarma — jejich jedinou starostí je věnovat se všemožným zakázaným činnostem určeným k uspokojování smyslů. Yad indriya-prītaya āpṛṇoti — tímto způsobem se ocitají na scestí, protože chtějí zajistit požitek svým smyslům. Nemají žádné jiné zaměstnání nebo cíl. Jejich formu civilizace odsuzuje předcházející verš: kaḥ kṣemo nija-parayoḥ kiyān vārthaḥ sva-para-druhā dharmeṇa — “Jaký význam má civilizace, která ničí tebe i ostatní?”

Tento verš proto doporučuje, aby se každý stal členem civilizace Árjů a přijal pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství. Člověk má řídit své společenské, politické a náboženské jednání podle pokynů Pána. My šíříme hnutí pro vědomí Kṛṣṇy ve snaze ustanovit společnost tak, jak si to Kṛṣṇa přeje. To je smysl vědomí Kṛṣṇy. Podáváme proto Bhagavad-gītu takovou, jaká je, a nekompromisně odstraňujeme všechny možné mentální výmysly. Hlupáci a darebáci interpretují Bhagavad-gītu podle svého. Když Kṛṣṇa říká: man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru — “Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a vzdávej Mi hold” — poznamenávají, že to není Kṛṣṇa, komu se musíme odevzdat. Takto vyvozují z Bhagavad-gīty imaginární závěry. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy však striktně následuje bhāgavata-dharmu, pokyny Bhagavad-gīty a Śrīmad-Bhāgavatamu pro dobro celé lidské společnosti. Ten, kdo nesprávně vykládá Bhagavad-gītu a překrucováním jí dává nějaký jiný význam pro svůj vlastní smyslový požitek, není Árja. Komentáře k Bhagavad-gītě, které pocházejí od takových lidí, je proto třeba okamžitě odmítnout. Každý by se měl snažit následovat Bhagavad-gītu takovou, jaká je. V Bhagavad-gītě (12.6-7) Pán Śrī Kṛṣṇa říká:

“Ale ty, kdo Mě uctívají, odevzdávají Mi všechny své činnosti, jsou Mi neochvějně oddáni, zaměstnávají se oddanou službou a neustále o Mně meditují s myslí na Mne upřenou, ó synu Pṛthy — ty rychle vysvobodím z oceánu zrození a smrti.”