SLOKA 44
na hi bhagavann aghaṭitam idaṁ
tvad-darśanān nṛṇām akhila-pāpa-kṣayaḥ
yan-nāma sakṛc chravaṇāt
pukkaśo ’pi vimucyate saṁsārāt
na—ne; hi—vskutku; bhagavan—ó můj Pane; aghaṭitam—nestává se; idam—toto; tvat—Tebe; darśanāt—shlédnutím; nṛṇām—všech lidských bytostí; akhila—všech; pāpa—hříchů; kṣayaḥ—zničení; yat-nāma—Jehož jméno; sakṛt—jen jednou; śravaṇāt—zaslechnutím; pukkaśaḥ—nejnižší třída, caṇḍāla; api—také; vimucyate—je vysvobozen; saṁsārāt—ze zapletení v hmotné existenci.
Můj Pane, zbavit se okamžitě všeho hmotného znečištění pohledem na Tebe není nic nemožného. Pouhým jediným zaslechnutím Tvého svatého jména se dokonale očistí dokonce i caṇḍālové, lidé nejnižší třídy; nemluvě o tom, když Tě člověk osobně vidí. Kdo by se potom nezbavil hmotných nečistot, když Tě spatří?
Śrīmad-Bhāgavatam (9.5.16) uvádí: yan-nāma-śruti-mātreṇa pumān bhavati nirmalaḥ — pouhým zaslechnutím svatého jména Pána se člověk okamžitě očistí. V tomto věku Kali, kdy jsou všichni lidé silně znečištění, je proto zpívání svatého jména Pána doporučeno jako jediný prostředek ke zdokonalení.
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
“V tomto věku hádek a pokrytectví je jediným způsobem osvobození zpívání svatého jména Pána. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta.” (Bṛhan-nāradīya Purāṇa) Śrī Caitanya Mahāprabhu zavedl toto zpívání svatého jména před pěti sty lety a nyní díky hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, Hare Kṛṣṇa hnutí, skutečně vidíme, že lidé, o kterých se předpokládá, že patří k nejnižší třídě, jsou prostým nasloucháním svatému jménu Pána osvobozováni od všech hříšných činností. Saṁsāra, hmotná existence, je výsledkem hříšného jednání. Každý v tomto hmotném světě je odsouzený, ale stejně jako existují různé kategorie vězňů, existují také různé kategorie lidí a všichni, ve všech životních postaveních, trpí. Aby člověk ukončil utrpení hmotné existence, musí přijmout za své saṅkīrtanové hnutí Hare Kṛṣṇa neboli život s vědomím Kṛṣṇy.
Zde je řečeno: yan-nāma sakṛc chravaṇāt — svaté jméno Nejvyšší Osobnosti Božství je tak mocné, že je-li jednou vyslechnuto bez přestupků, může očistit i ty nejnižší z lidí (kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśaḥ). Tito lidé, kteří jsou známí jako caṇḍālové, stojí níže než śūdrové, ale i oni mohou být očištěni prostým nasloucháním svatému jménu Pána; nemluvě o tom, když Pána osobně uvidí. V naší současné situaci můžeme vidět Nejvyšší Osobnost Božství jako Božstvo v chrámu. Božstvo Pána se od Nejvyššího neliší. Jelikož Nejvyššího Pána nyní nemůžeme spatřit svýma otupělýma očima, Pán laskavě přistoupil na to, že se nám zjeví v podobě, kterou jsme schopni vidět. Božstvo v chrámu by proto nikdo neměl považovat za hmotné. Když člověk nabízí Božstvu jídlo, zdobí Ho a slouží Mu, získává stejný výsledek, jako kdyby sloužil Pánu osobně na Vaikuṇṭě.