SLOKA 58
labdhveha mānuṣīṁ yoniṁ
jñāna-vijñāna-sambhavām
ātmānaṁ yo na buddhyeta
na kvacit kṣemam āpnuyāt
labdhvā—dosažení; iha—v tomto hmotném světě (zvláště v této zbožné zemi jménem Bhārata-varṣa, Indie); mānuṣīm—lidský; yonim—druh; jñāna—poznání získaného z védských písem; vijñāna—a praktického uplatnění tohoto poznání v životě; sambhavām—kde existuje možnost; ātmānam—svou skutečnou totožnost; yaḥ—každý, kdo; na—ne; buddhyeta—chápe; na—nikdy; kvacit—kdykoliv; kṣemam—úspěch v životě; āpnuyāt—může získat.
Lidská bytost může dosáhnout dokonalosti v životě seberealizací prostřednictvím Ved a jejich praktického uplatnění. Tuto možnost má zvláště člověk narozený v Indii, zemi zbožnosti. Ten, kdo se narodil na tak vhodném místě, a přesto nechápe své vlastní já, nemůže dosáhnout nejvyšší dokonalosti, ani když dospěje na úroveň života na vyšších planetárních soustavách.
Toto prohlášení potvrzuje Caitanya-caritāmṛta (Ādi 9.41). Pán Caitanya řekl:
bhārata-bhūmite haila manuṣya-janma yāra
janma sārthaka kari' kara para-upakāra
Každý, kdo se narodil v Indii, zvláště jako lidská bytost, může dosáhnout nejvyššího úspěchu prostřednictvím védských písem a jejich praktického uplatnění v životě. Když je někdo v tomto směru dokonalý, může prokazovat službu umožňující seberealizaci celé lidské společnosti. To je nejlepší způsob, jak vykonávat humanitární činnosti.