SLOKA 9
eṣa nityo ’vyayaḥ sūkṣma
eṣa sarvāśrayaḥ svadṛk
ātmamāyā-guṇair viśvam
ātmānaṁ sṛjate prabhuḥ
eṣaḥ—tato živá bytost; nityaḥ—věčná; avyayaḥ—nepodléhající zkáze; sūkṣmaḥ—velice drobná (nelze ji vidět hmotnýma očima); eṣaḥ—tato živá bytost; sarva-āśrayaḥ—příčina různých druhů těl; sva-dṛk—vydávající vlastní záři; ātma-māyā-guṇaiḥ—působením kvalit hmotné přírody, které patří Nejvyšší Osobnosti Božství; viśvam—tento hmotný svět; ātmānam—ona sama; sṛjate—zdá se; prabhuḥ—pán.
Živá bytost je věčná a nepodléhá zkáze, protože její existence ve skutečnosti nemá počátek ani konec. Nikdy se nerodí ani neumírá. Představuje základní princip všech druhů těl, a přesto nespadá do tělesné kategorie. Je tak vznešená, že se kvalitou vyrovná Nejvyššímu Pánu. Je však nesmírně malá, a proto u ní existuje sklon podlehnout iluzornímu vlivu vnější energie. Tak si vytváří různá těla v závislosti na svých rozličných touhách.
Zde je popsána filozofie současné totožnosti a odlišnosti, acintya-bhedābheda. Živá bytost je věčná (nitya) jako Nejvyšší Osobnost Božství, ale rozdíl spočívá v tom, že Nejvyšší Pán je největší — nikdo se Mu nevyrovná a nikdo není větší než On — zatímco živá bytost je sūkṣma, nesmírně malá. Śāstra uvádí, že její velikost je jedna desetitisícina špičky vlasu. Nejvyšší Pán je všeprostupující (aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-stham). Je-li živá bytost považována za nejmenší, musí přirozeně vyvstat dotaz, kdo je naopak největší. Největší je Nejvyšší Osobnost Božství a nejmenší je živá bytost.
Další příznačnou charakteristikou jīvy je, že ji zahalí māyā. Ātmamāyā-guṇaiḥ — může být pokryta iluzorní energií Nejvyššího Pána. Živá bytost je zodpovědná za svůj podmíněný život v hmotném světě, a proto je označována jako prabhu, “pán”. Chce-li, může přijít do hmotného světa, a chce-li, může se vrátit domů, zpátky k Bohu. Jelikož si přála užívat hmotného světa, Pán jí dal prostřednictvím hmotné energie hmotné tělo. Nejvyšší Osobnost Božství říká v Bhagavad-gītě (18.61):
īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou usazené jakoby na stroji vytvořeném z hmotné energie.” Nejvyšší Pán dává živé bytosti příležitost užívat si v tomto hmotném světě po libosti, ale zároveň otevřeně vyjevuje Svou touhu, aby se vzdala všech hmotných cílů, plně se Mu odevzdala a vrátila se domů, zpátky k Bohu.
Živá bytost je nejmenší (sūkṣma). Jīva Gosvāmī v této souvislosti říká, že pro materialistické vědce je nesmírně obtížné ji v těle nalézt; nicméně my od autorit víme, že živá bytost sídlí uvnitř těla. Tělo se od ní liší.