Když Citraketu mluvil, všichni členové velkého shromáždění, v němž byl přítomný Pán Śiva s Pārvatī, žasli. Pán Śiva pak začal hovořit o oddaných Nejvyššího Pána. Oddaný je neutrální v jakýchkoliv podmínkách—ať je na nebeských či pekelných planetách, osvobozený z hmotného světa či jím podmíněný, požehnaný štěstím či prožívající neštěstí. To vše jsou pouze duality vytvořené vnější energií. Pod jejím vlivem přijímá každá živá bytost hrubohmotné a jemnohmotné tělo a v tomto iluzorním postavení navenek trpí, přestože je nedílnou částí Nejvyššího Pána. Takzvaní polobozi se považují za nezávislé pány, a tak jsou připraveni o pochopení, že všechny živé bytosti jsou části Nejvyššího. Tuto kapitolu uzavírá oslava oddaného a Nejvyšší Osobnosti Božství.