SLOKA 14
nāyam arhati vaikuṇṭha-
pāda-mūlopasarpaṇam
sambhāvita-matiḥ stabdhaḥ
sādhubhiḥ paryupāsitam
na—ne; ayam—tento člověk; arhati—zaslouží si; vaikuṇṭha-pāda-mūla-upasarpaṇam—přiblížení se k útočišti u lotosových nohou Pána Viṣṇua; sambhāvita-matiḥ—považující se za velice váženého; stabdhaḥ—drzý; sādhubhiḥ—velkými světci; paryupāsitam—uctívané.
Tento člověk je pyšný díky svým dosaženým úspěchům a myslí si: “Já jsem nejlepší.” Nezaslouží si dosáhnout útočiště lotosových nohou Pána Viṣṇua, které uctívají všichni světci, protože je drzý a považuje se za velice důležitého.
Když si nějaký oddaný myslí, že je velice pokročilý v oddané službě, je považován za namyšleného a nehodného místa v bezpečí Pánových lotosových nohou. Znovu lze užít tento pokyn Pána Caitanyi:
tṛṇād api sunīcena
taror api sahiṣṇunā
amāninā mānadena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ
“Člověk by měl zpívat svaté jméno Pána s pokornou myslí a považovat se za nižšího než tráva na ulici. Má být snášenlivější než strom, bez jediné stopy falešné ctižádosti a vždy připravený vzdávat úctu druhým. V takovém stavu mysli může zpívat svaté jméno Pána neustále.” Dokud člověk není pokorný a poddajný, nemá právo sedět u lotosových nohou Pána.