SLOKA 37
ditir uvāca
varado yadi me brahman
putram indra-haṇaṁ vṛṇe
amṛtyuṁ mṛta-putrāhaṁ
yena me ghātitau sutau
ditiḥ uvāca—Diti řekla; vara-daḥ—dárce požehnání; yadi—jestliže; me—mně; brahman—ó velká duše; putram—syna; indra-haṇam—který dokáže zabít Indru; vṛṇe—žádám o; amṛtyum—nesmrtelného; mṛta-putrā—jejíž synové jsou mrtví; aham—já; yena—kým; me—moji; ghātitau — bylo způsobeno, aby byli zabiti; sutau—dva synové.
Diti odpověděla: Ó můj muži, ó velká duše, přišla jsem o své dva syny. Chceš-li mi dát požehnání, pak tě prosím o nesmrtelného syna, který dokáže zabít Indru. Žádám o to z toho důvodu, že Indra s pomocí Viṣṇua zabil mé dva syny, Hiraṇyākṣu a Hiraṇyakaśipua.
Slovo indra-haṇam znamená “ten, kdo dokáže zabít Indru”, ale rovněž znamená “ten, kdo následuje Indru”. Slovo amṛtyum se vztahuje na polobohy, kteří neumírají stejně jako obyčejné lidské bytosti — jejich životy jsou nesmírně dlouhé. Například délku života Pána Brahmy uvádí Bhagavad-gītā: sahasra-yuga-paryantam ahar yad brahmaṇo viduḥ. Pouhý jeden den (dvanáct hodin) Brahmy trvá 4 300 000 let násobeno tisícem. Délka jeho života je tedy pro obyčejnou lidskou bytost nepředstavitelná. Polobozi jsou proto někdy nazýváni amara, což znamená “ten, kdo neumírá”. V tomto hmotném světě ovšem musí zemřít každý. Slovo amṛtyum tedy vyjadřuje, že Diti chtěla syna, jehož postavení by se vyrovnalo postavení polobohů.