SLOKA 40
ko ’tikramo ’nuvartantyāḥ
svabhāvam iha yoṣitaḥ
dhiṅ māṁ batābudhaṁ svārthe
yad ahaṁ tv ajitendriyaḥ
kaḥ—co; atikramaḥ—přestupek; anuvartantyāḥ—následující; sva-bhāvam—svou povahu; iha—zde; yoṣitaḥ—ženy; dhik—prokletí; mām — mně; bata—běda; abudham—neobeznámený; sva-arthe—co je pro mě dobré; yat—protože; aham—já; tu—vskutku; ajita-indriyaḥ—neschopný ovládat své smysly.
Tato žena, má manželka, se uchýlila k prostředkům, které odpovídají její povaze. Nelze ji tedy vinit. Já jsem však muž — já si zasluhuji prokletí! Vůbec nevím, co je pro mě dobré, neboť jsem nedovedl ovládnout své smysly.
Přirozeným pudem ženy je užívat si hmotného světa. Žena nabádá svého manžela k požitku tím, že uspokojuje jeho jazyk, břicho a genitálie (jihvā, udara a upastha). Dobře ví, jak vařit chutné pokrmy, aby ho snadno uspokojila co se týče jídla. Když se muž dobře nají, jeho břicho je spokojené, a to posiluje genitálie. Zvláště když je zvyklý konzumovat maso, víno a podobné potraviny v kvalitě vášně, bude mít nepochybně silné sklony k sexu. Je třeba vědět, že sexuální sklony nevedou k duchovnímu pokroku, ale do pekla. Kaśyapa Muni tedy zvážil svou situaci a naříkal. Jinými slovy, pokud není muž dobře připravený a žena nenásleduje svého manžela, je velice riskantní být hospodářem. Manžel se musí připravovat od samotného počátku života. Kaumāra ācaret prājño dharmān bhāgavatān iha (Bhāg. 7.6.1). Během studentského života (brahmacarya) se má brahmacārī učit zkušeně vykonávat bhāgavata-dharmu, oddanou službu. Když se potom ožení a jeho manželka je mu věrná a následuje ho v takovém životě, je jejich manželský vztah opravdu žádoucí. Vztah mezi manželi, ve kterém chybí duchovní vědomí a naopak se vše zaměřuje pouze na smyslový požitek, však není vůbec dobrý. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (12.2.3) je řečeno, že zvláště v tomto věku, Kali-yuze, se bude vztah mezi manželi zakládat na sexu (dām-patye 'bhirucir hetuḥ). Dokud tedy žena i muž nepřijmou proces vědomí Kṛṣṇy, je rodinný život v této Kali-yuze nesmírně nebezpečný.