Tato kapitola popisuje, jak Diti, manželka Kaśyapy Muniho, plnila pokyny svého muže ohledně oddané služby. Během prvního dne jasných čtrnácti dnů v měsíci Agrahāyaṇa (listopad-prosinec) by měla každá žena — po vzoru Diti a podle pokynů svého manžela — začít plnit tento slib zvaný puṁsavana-vrata. Poté, co si ráno vyčistí zuby a vykoupe se, čímž se očistí, má naslouchat o tajemství zrození Marutů. Pak by si měla obléci bílé šaty, náležitě se ozdobit a před snídaní uctívat Pána Viṣṇua a matku Lakṣmī — bohyni štěstí, Viṣṇuovu choť — oslavováním Pána Viṣṇua a Jeho milosti, trpělivosti, moci, dovednosti, velikosti a dalších slavných vlastností a také Jeho způsobilosti udílet všechna mystická požehnání. Když oddaný Pánovi obětuje veškeré předměty pro uctívání, jako jsou ozdoby, posvátná šňůra, voňavky, krásné květy, vonné tyčinky a voda na koupání a umytí Jeho nohou, rukou a úst, má Ho přizvat následující mantrou: oṁ namo bhagavate mahā-puruṣāya mahānubhāvāya mahāvibhūti-pataye saha mahā-vibhūtibhir balim upaharāmi. Poté má obětovat do ohně dvanáct obětin za recitace mantry oṁ namo bhagavate mahā-puruṣāya mahāvibhūti-pataye svāhā. Tuto mantru má recitovat desetkrát a přitom skládat poklony. Pak má přednést Lakṣmī-Nārāyaṇa mantru.