SLOKA 47-48
ya etaṁ paramaṁ guhyam
itihāsam aghāpaham
śṛṇuyāc chraddhayā yukto
yaś ca bhaktyānukīrtayet
na vai sa narakaṁ yāti
nekṣito yama-kiṅkaraiḥ
yady apy amaṅgalo martyo
viṣṇu-loke mahīyate
yaḥ—každý, kdo; etam—toto; paramam—velice; guhyam—důvěrné; itihāsam—historické vyprávění; agha-apaham—které člověka osvobozuje od reakcí za všechny hříchy; śṛṇuyāt—vyslechne; śraddhayā—vírou; yuktaḥ—obdařený; yaḥ—ten, kdo; ca—také; bhaktyā—s velkou oddaností; anukīrtayet—opakuje; na—ne; vai—vskutku; saḥ—taková osoba; narakam—do pekla; yāti—půjde; na—ne; īkṣitaḥ—je pozorován; yama-kiṅkaraiḥ—služebníky Yamarāje; yadi api—ačkoliv; amaṅgalaḥ—nepříznivé; martyaḥ—živá bytost s hmotným tělem; viṣṇu-loke—v duchovním světě; mahīyate—je vítán a uctivě přijat.
Toto důvěrné historické vyprávění má moc zničit všechny hříšné reakce, a proto ten, kdo mu s vírou a oddaností naslouchá nebo ho vypráví, nebude odsouzen k pekelnému životu, bez ohledu na to, že má hmotné tělo, a na to, jak byl hříšný. Yamadūtové, kteří vykonávají příkazy Yamarāje, na něho ani nepohlédnou. Poté, co opustí tělo, se vrátí domů, zpátky k Bohu, kde bude s úctou přijat a uctíván.