Tato kapitola popisuje, jak Yamadūtové přišli za Yamarājem, který jim důkladně vysvětlil bhāgavata-dharmu, náboženský princip oddané služby. Přišli velice zklamaní, ale Yamarāja je uspokojil. Řekl jim: “I když Ajāmila volal na svého syna, pronášel svaté jméno Pána, Nārāyaṇa, a pouhým náznakem zpívání svatého jména okamžitě získal společnost služebníků Pána Viṣṇua, kteří ho zachránili před tím, aby jste ho zajali. To je naprosto v pořádku. Zpíváním svatého jména Pána se i zatvrzelý hříšník vyhne dalšímu hmotnému zrození, třebaže nezpívá zcela bez přestupků.”