SLOKA 16
yaṁ vai na gobhir manasāsubhir vā
hṛdā girā vāsu-bhṛto vicakṣate
ātmānam antar-hṛdi santam ātmanāṁ
cakṣur yathaivākṛtayas tataḥ param
yam—Jehož; vai—vskutku; na—ne; gobhiḥ—pomocí smyslů; manasā—pomocí mysli; asubhiḥ—pomocí životního dechu; vā—nebo; hṛdā—pomocí myšlenek; girā—pomocí slov; vā—nebo; asu-bhṛtaḥ—živé bytosti; vicakṣate—vidí nebo znají; ātmānam—Nadduši; antaḥ-hṛdi — v hloubi srdce; santam—existující; ātmanām—živých bytostí; cakṣuḥ — oči; yathā—jako; eva—zajisté; ākṛtayaḥ—různé části nebo údy těla; tataḥ—než ony; param—vyšší.
Tak jako různé tělesné údy nemohou vidět oči, živé bytosti nemohou vidět Nejvyššího Pána, který sídlí jako Nadduše v srdci každého. Jeho skutečné postavení nemohou zjistit ani pomocí smyslů, mysli, životního vzduchu, myšlenek v srdci či vibrací slov.
Různé části těla sice nemají schopnost vidět oči, ale oči řídí každý jejich pohyb. Nohy se pohybují dopředu, protože oči vidí, co je před nimi, a ruka se dotýká, protože oči vidí předměty, kterých se může dotknout. Stejně tak každá živá bytost jedná podle pokynů Nadduše, která sídlí v srdci. Pán Samotný to potvrzuje v Bhagavad-gītě (15.15): sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — “Sídlím v srdci každého a dávám pokyny ke vzpomínkám, poznání a zapomnění.” Na jiném místě Bhagavad-gīty je řečeno: īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati — “Nejvyšší Pán v podobě Nadduše sídlí v srdci.” Živá bytost nemůže dělat nic bez svolení Nadduše. Nadduše jedná neustále, každým okamžikem, ale živá bytost nemůže pochopit Její podobu a činnosti pomocí svých smyslů. Příklad očí a tělesných údů je velice výstižný. Kdyby nohy byly schopny vidět, mohly by chodit bez pomoci očí, ale to není možné. I když prostřednictvím svých smyslů Nadduši ve svém srdci nevidíme, Její řízení je nezbytné.